Byl všelijaký. Radostný i zoufalý, bolestný i bezstarostný, úspěšný i pod psa. Zavzpomínejte s Nedělním Bleskem na chvíle, kdy jste u televizní obrazovky řvali: "Musíš! Ty na to máš! Máš to v kapse!" a vypili u toho pět dvanáctek. Vzpomeňte na okamžiky, kdy jste nad novinami pobaveně vrtěli hlavou, ale i na momenty, kdy vám bylo tak trochu do pláče a říkali jste si, že život je opravdu pes. Takový byl rok 2006 a nikdo a nic už to nezmění. Teď už můžete jen vzpomínat, vrtět hlavou, usmívat se, nadávat, proklínat, zkrátka cokoli chcete...
Rok 2006 byl úspěšný Konečně ženská - říkalo se, když se osmnáctiletá studentka z Opočna stala Miss České republiky 2006. Štíhlá jako proutek, ale zároveň nepostrádá ženské tvary. Lze říci, že na její kariéře pracovala celá rodina odedávna - soutěž Miss Mléko Táňa vyhrála před deseti lety. Usměvavá blondýnka se sotva stačila přestěhovat do Prahy, prohlásit, že hodlá příští rok odmaturovat, že by nikdy nenafotila erotické fotky a že doufá, že vztah s přítelem tohle všechno vydrží - a přišlo září a stalo se cosi neuvěřitelného: Taťána získala ve Varšavě titul Miss World. Kuchařovi šíleli štěstím, jen babička skepticky podotkla: "Přála jsem si, aby nevyhrála. Byla bych raději, kdyby dokončila školu." Škola se ocitla na vedlejší koleji, vztah s přítelem vzala voda. Co je však důležité: že jsou v Česku nejkrásnější holky, o tom se doposud jenom mluvilo. Od letošního září to máme úředně potvrzené.
Rok 2006 byl radostný Obrázek, který máme všichni před očima: Kateřina v cíli závodu na třicet kilometrů volnou technikou padá do sněhu, její ruka naopak letí vzhůru na znamení slavného vítězství. Vtom k ní přibíhá růžovo-černo-modrá postavička dvouleté dcery Lucinky. Jak to, že ji sem pustili, jen aby z toho nebyla nějaká nepříjemnost - problesklo matce hlavou. Matka a dcera se v italském Pragelatu objímají, národ u televize slzí. Přitom ještě včera to vypadalo na pěkný průšvih. Viróza, bolesti svalů, pálení v krku. Kateřina to vyřešila vitaminy, kloktadly, železnou vůlí a srdcem velké bojovnice. Rozhodla se startovat. "Na posledním kopci jsem byla hotová a jen jsem doufala, že budu třetí," vzpomínala později. Pomyšlení na bronz ji docela hřálo, síly opouštěly. Bronz je prima, zvonilo jí v hlavě. Pak nastoupil sportovní pánbíček (nebo co to bylo) a dotlačil ji před Rusku Čepalovovou a Polku Kowalczykovou. Následovalo dojemné objetí s Lucinkou.
Rok 2006 byl zoufalý Petr Zelenka. Jeho dříve nicneříkající jméno zná celý národ. Usměvavý zdravotní bratr, pracovitý, v kolektivu oblíbený a prahnoucí po dalším vzdělávání, zavraždil v havlíčkobrodské nemocnici na oddělení ARO za pomoci léku Heparin osm pacientů a dalších devět se zavraždit pokusil. Chtěl jim ulehčit utrpení? Ne, to prý není motiv. Proč primář ARO Pavel Longin několik měsíců mlčel, a přitom mu na oddělení umíral jeden pacient za druhým? Jak mohl nechat vraha odejít a ještě ke všemu nastoupit do další nemocnice? Nad kriminálním případem století visí temné otazníky.
Rok 2006 byl bolestný Bolet to muselo pekelně. Brankář Chelsea a národního týmu Petr Čech utrpěl 14. října frakturu lebeční kosti, což ho mohlo ohrozit na životě. Děsivé zranění mu způsobil záložník Readingu Hunt. Národ u televize zkameněl. Čech měl kousek kosti vpáčený do lebky, lékaři to operací srovnali, ale brankářovi blízcí prožívali děsivé dny. Po probuzení z narkózy si Petr jen těžce vybavoval, kdo je a co se vlastně přihodilo. Ale je to muž z oceli! Zázračně se zotavuje, sílu mu dodávají manželka Martina a pes Max. Ne že by se nezajímal o fotbal, ale v první řadě je rád, že vůbec žije.
Rok 2006 byl bezstarostný Charlotte Ella Gottová se narodila 6. května v Praze, a na Kanárské ostrovy se podívala s tatínkem Karlem Gottem a maminkou Ivanou Macháčkovou už v září. Charlotte Ella bude patrně bezstarostné dítě vyrůstající ve vatičce. Na pláži poblíž pětihvězdičkového hotelu Palm Beach se blaženě vystavuje slunci již coby několikaměsíční kojenec, zatímco mnozí z nás na to šetří dodnes - a marně. Dceru Karla Gotta nic netrápí. Snad jen: kdy už si tatínek konečně vezme maminku? Ale ani na to neptá, neboť neumí mluvit.
Rok 2006 byl neúspěšný Volby - trapas roku. Dva pánové připomínající dva kohouty těsně před zápasem. Topolánek vyhrál, ať žije Paroubek. Uběhlo sedm měsíců, a naše vlast nemá vládu. Ale zase má zábavu: lidé se předhánějí v dohadech, kde bude nadcházející noc spát Mirek Topolánek - zda u manželky Pavly, či u milenky Lucie. Anebo se zajímají o to, jakou kabelku zvolí ke své róbě paní Paroubková. Veškeré tyto starosti jsou smysluplnější než přemýšlet nad tím, co politici dělají a co (nedejbože!) říkají.
