Kapela Buty původně chtěla pojmenovat své sedmé řadové album "Pytel hoven", ale vydavatelská firma jim to zakázala. Ale i přes nový název "Votom" je deska ještě pořád dost fekální. A o vyměšování dokázal hlavně lídr skupiny Radek Pastrňák hovořit dost obšírně. Až ho musel manažer a bubeník Richard Kroczek krotit. Ale stejně bylo hodně veselo a leccos by papír ani nesnesl... Proč jste upustili od původního názvu? Radek: Kromě toho, že vydavatelství bylo proti, tak jsme si uvědomili, že bychom s tímhle názvem těžko sháněli sponzora na turné... Ačkoli distributor toaletního papíru, farmaceutická firma, která vyrábí projímadla nebo léky proti průjmu, anebo snad nějaký ten parfém, třeba Christian Dior, by se bývaly chytly. Ostatně v textech vám stejně pár fekálních výrazů zůstalo, přesně čtyři... Radek: Vážně? Já myslel, že jen jeden. (a nechal si všechny vyjmenovat) Novou desku jste vydali až po čtyřech letech. Co jste mezitím dělali?Richard: Připravovali písničky na novou desku. Ale pořád se to ne a ne dařit. Každý týden od pondělí do čtvrtka jsme byli ve zkušebně u nás v Beskydech a stříleli do vzduchu, jestli náhodou nepoletí kachny. Doma nás viděli jenom o víkendu. To ve zkušebně i bydlíte? Radek: Jistě, máme tam záchod, koupelnu s teplou a studenou vodou, jenom na spaní je málo místa, tak jsem občas přespával ve psí boudě plné ho... Aspoň tam vanul čerstvý vzduch. Tedy ne že bychom byli nějaká čuňata, myjeme se a každé ráno ve zkušebně větráme. Takže vy vlastně žijete v přírodě? Richard: Já žiju i normálně přes týden na chalupě, kde mám taky kancelář, a na víkendy jezdím za rodinou do Ostravy. Na chalupě jsem choval i zvířectvo, dvě husy a patnáct slepic. Ale většinu zakously lišky a dvě zbylé slípky odnesl jestřáb. A s novým chovem kvůli ptačí chřipce začínat nebudu. Radek: Já bydlím ve městě, v pronajatém domku. Mám tam ledničku, pračku a hlavně gauč, na kterém většinou ležím a koukám do stropu, který vypadá jako mořské dno. Vraťme se k desce. Je žánrově hodně pestrá... Richard: Na to my si potrpíme. Nehrajeme rock, folk, country ani dechovku, ale prostě Buty. A uslyšíme nové skladby na letních festivalech? Richard: Na těch největších bohužel ne. Zdrželi jsme se s deskou a pořadatelé na nás nečekali. Takže až příští rok. Ale jinak normálně koncertujeme, zhruba sedmdesátkrát do roka. A snad dopadne i to podzimní turné. Radek: A kdyby mi hraní chybělo, můžu vzít španělku a zahrát na veřejných záchodcích v podzemí na takovém velkém náměstí v Ostravě. Aspoň vybere "hajzlbabička" víc peněz. A tímto bych ji chtěl pozdravit.