Takové neštěstí! Jeden z nejznámějších českých dokumentaristů, scénárista a režisér Pavel Koutecký (+49) tragicky zahynul. Při natáčení filmu o adrenalinových sportech spadl z rozestavěného mrakodrapu na pražské Pankráci. Ve čtvrtek, když už všichni jeho kolegové odešli, si chtěl na svou malou digitální kameru natočit pár unikátních snímku a zřítil se do šachty. V červnu by Pavel Koutecký, slavný syn slavného lékaře, profesora Josefa Kouteckého (+2005), oslavil v kruhu svých kolegů a přátel padesátku. Místo toho český filmařský svět pláče. "Natáčel film o adrenalinových "šílencích". Asi se do vraku nedostavěného mrakodrapu, který měl kdysi sloužit Českému rozhlasu, vrátil, když všichni odešli. V té barabizně, které chybí obvodové zdi, má co dělat i mladý člověk, aby ho odtud neodfoukl vítr," řekla Nedělnímu Blesku pracovnice České televize, pro kterou často pracoval. A zapálený dokumentarista nebyl žádný Herkules. Navíc nosil silné dioptrické brýle! "Točil o mladíkovi, který po takových budovách lezl. Chtěl to natočit tak, aby on ho neviděl. Zřejmě se tam vrátil, když byli všichni už pryč a spadl do šachty," uvedla dramaturgyně České televize Alena Müllerová. Podezření, že se stalo něco velmi vážného, dostali filmaři, když Pavel Koutecký v pátek odpoledne nedorazil na smluvenou schůzku. "Oznámení o pohřešování jsme dostali ve čtvrt na devět večer od jeho dvou přátel. Doprovodili nás na místo, kde kolegu viděli naposledy. Pak jsme jeho tělo objevili v šachtě," uvedl mluvčí policie Tomáš Hulan. "Muž utrpěl mnohočetná poranění neslučitelná se životem. Lékař mohl jen konstatovat smrt," doplnila smutné informace mluvčí záchranky Simona Cigánková. Případem se zabývá policie. Nařízená pitva musí prokázat, že se na smrti scénáristy nikdo jiný než tragická smůla nepodílel.
Točil slavné dokumenty... Pavel Koutecký (†49) v roce 1982 ukončil filmem "Dialog" studia na pražské Filmové fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Svou profesionální kariéru začínal jako režisér Videostudia Českého vysokého učení technického. V letech 1990 až 1998 působil v Krátkém filmu Praha. V roce 1991 začal učit na katedře dokumentární tvorby FAMU. Dlouhodobě spolupracoval s Asociací Film a Sociologie. Věnoval se i animovanému filmu, ale jeho doménou byly filmy dokumentární. Natočil jich asi 45. Mezi divácky nejúspěsnější patří "Vzpomínám, vzpomínáš, vzpomínáme" nebo "Zánik Československa v parlamentu". Velký úspěch slavily i jeho cestopisy, zejména o Chile a Islandu.
