Jana Libíčka (+42) pronásledoval noční hlad a vnitřní smutek. Herec, který například v komedii Světáci jako fasádník Petrtýl rozesmával miliony diváků, trpěl komplexy a vlastně nikdy nebyl opravdu šťastný. I když zažíval hezké chvíle jako milující manžel a ze dvou vyženěných dcer měl radost, pořád v jeho velkém těle přežívala jakási nostalgie a smutek. "V jádru jsem smutný člověk," přiznával Libíček a v nepřeberném množství humorných postav nepřestával toužit po vážné roli. Nakonec ji pro něj bohužel napsal sám život. Populární herec měl přímo panický strach z lékařů, a proto se ordinacím zdaleka vyhýbal. Možná byl původ jeho obav v tom, že matka utrpěla za války při bombardování psychický šok a zbytek života strávila po sanatoriích a otec podlehl poměrně mladý zhoubné nemoci. Snad Jan i tušil, že při své neuspořádané životosprávě nebude s jeho organismem všechno v pořádku. Jisté je, že se od mládí přejídal, přitom trpěl cukrovkou a měl vleklé problémy s ledvinami. Ani manželka Zdena nedokázala svými domluvami nic "umáznout" z jeho půldruhého metráku živé váhy. Jan Libíček si stále dopřával hromady jídla a svých deset piv, což bylo při jeho urologických potížích vražedné. V roce 1974, právě když pracoval na komedii Jak utopit doktora Mráčka, omdlel v autobuse. Přivolaný lékař trval na hospitalizaci, ale Libíček kvůli filmu odmítl. Měl tak oteklé nohy, že se nemohl obout ani do o dvě čísla větších bot, nenavlékl pořádně kalhoty. O tři dny později točil herec s kolegou Menšíkem v loďce scénu na Vltavě. Znovu ztratil vědomí. Druhý infarkt byl osudný. Jan Libíček zemřel při převozu do nemocnice.