Kam se ztratil černý Mireček z Básníků? Žije v Kongu a vydělává statisíce! A navíc má dceru v Paříži. Blesku se podařilo zjistit, jak se daří slavnému herci, který neodmyslitelně patří k věhlasné Kleinově pentalogii. Když v roce 1987 natočil film "Jak básníkům chutná život", definitivně opustil Českou republiku a dnes už si na svou životní roli skoro ani nevzpomene. "Mireček? Jo, tak nějak se má postava jmenovala," usmívá se "černej Pepík", židovský Afričan z Konga Joseph Dielle. Celá Mirečkova sláva začala, když si v roce 1984 Dušan Klein usmyslel, že jeden ze spolubydlících Štěpána Šafránka na koleji bude černý. Svého hrdinu našel tehdy úplně náhodou na pražské FAMU. "Postával vedle nástěnky, byl roztomilej, pořád se culil, huba od ucha k uchu, krásný bílý zuby a knírek," vzpomíná Dušan Klein. Joseph Dielle tehdy v Praze studoval režii. K natáčení ho Klein přemluvil hlavně proto, že tehdy ne moc zámožný student z Konga si studia platil sám a každá koruna mu tak byla dobrá. "Alespoň bude sranda," kývl nakonec Joseph Dielle a natáčení mohlo začít. Díky svému jménu si vysloužil oslovení Pepík a jediné, čeho se bál, byl rasismus. "Pepík dovedl do natáčení vnést ohromnou atmosféru," vzpomíná Dušan Klein. O tři roky později, v době příprav třetího dílu, byl už Mireček znovu v Africe, kde pracoval jako režisér v televizi a vydělával 10 tisíc dolarů, tedy zhruba 250 tisíc korun měsíčně. Po dlouhém přemlouvání se však ještě naposledy vrátil do Čech, aby si zde zahrál svou poslední filmovou roli. To už měl ovšem manýry filmové hvězdy. Musel bydlet v drahém hotelu a po chuti mu nebylo ani "kyselé" víno. Nakonec se však slavná scéna v moravském sklípku natočila a Mireček dokonce s místním sklepmistrem sepsal pakt o neútočení mezi Kongem a jižní Moravou. Pak už odjel navždy. V současné době se Joseph Dielle soustředí na svou politickou kariéru a působí ve své rodné zemi jako tajemník pro styk s veřejností v Celoafrické unii pro demokratické Kongo. Na svou slavnou hereckou minulost ani nepomyslí. Stále ale zůstává v srdcích českých diváků, kteří si ho rok co rok několikrát připomínají coby pohodového Mirečka ve filmech Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život.