Petr Čepek (+54), herec s uhrančivýma očima, bouřlivák na jevišti i před kamerou, se před 12 lety ze života doslova vytratil. Když herec v září 1994 umíral ve vrchlabské nemocnici, vážil sotva 30 kilo. Umíral v bolestech a možná i proto o jeho smrti dlouhá léta nechtěli jeho kolegové hovořit. Až nyní, s odstupem času, se Blesku podařilo získat jejich svědectví o smrti jednoho z nejlepších českých herců. "Nikdo za ním nesměl, nechtěl, aby ho někdo v posledních momentech života viděl," vzpomínají na Petra herci z Činoherního klubu, kde Čepek celý život působil. Rakovina u něj propukla při natáčení Švankmajerova Fausta v roce 1992 a dva roky se s ní statečně pral. "Mezi herci se traduje, že Fausta je lepší nechat spát, protože nosí problémy, nemoci a smrt," svěřuje se jeden z blízkých kolegů. "Petr ale na pověry moc nevěřil, navíc ho role doslova očarovala. Když ho skolila nemoc, spíš si uvědomoval, že mu jeho tělo účtuje za uplynulý život. Nijak se totiž nešetřil, pil i kouřil se stejnou vášní, jako hrál." Nepomohla ani operace, Čepek se doslova ztrácel před očima. Jako stín bloudil dny i nocemi po uličkách Pražského hradu, kde bydlel. Snad se v duchu loučil s každým zákoutím zvlášť, v předtuše blízkého konce si ukládal do paměti všechna důvěrně známá místa. Taky s ulicí Ve Smečkách, kam mířil denně od roku 1965 - tedy skoro třicet let - do Činoherního klubu, se pohublý herec tiše rozžehnal. Věděl dobře, že sem už jeho kroky nepovedou, že se víc z jeviště nedotkne srdcí diváků, že se neposadí po představení v klubu, nepopovídá si nad sklenkou s kolegy. Na poslední měsíce života se Čepek uchýlil na svou chalupu do Horní Kalné. Když už nemohl bolesti zvládat sám, svěřil se do rukou lékařů v nemocnici ve Vrchlabí. Vážil s bídou třicet kilo a už vůbec nepřipomínal vášnivého Turka, co tak žárlil na svou manželku ve filmu Vesničko má středisková. Krátce poté jeden z nejlepších českých herců zemřel.