Moderátor Karel Voříšek (42) má druhou profesi! Básník - amatér! Jen co na čas vypadl z Televizních novin, zavřel se doma na Žižkově a za dlouhých zimních večerů si o samotě rýmuje. "Jsem stydlivý exhibicionista," reagoval na náš dotaz, zda se chystá vydat knížku básní. A tak za dlouhých zimních večerů vznikají dílka, za která by se nemusela stydět Nedělní chvilka poezie. A poeta Karel se s nimi dělí ještě se dvěma třemi lidmi. My však jeho verše také máme! "Některé jsou dost vypovídavé, řekl bych až upovídané. O mých pocitech, láskách... A i když to tak možná nevypadá, fakt jsem v těchto věcech stydlivý člověk," vysvětluje Voříšek, proč nechce, aby se jeho básně staly masovou čtenářskou záležitostí. V básních si zřejmě kompenzuje i svůj smutek a stesk po kolegyni Markétě Fialové, kterou nemoc odvedla od moderátorského pultu do péče lékařů. "Moc se mi po ní stýská," říká smutně moderátor. Kdy vůbec se v něm probudil básník? "Řekněme po každé čtvrté dvoudeci suchého červeného a začalo to jako u každého v pubertě," přiznává moderátor původ svého "básnického střeva". Básníkem však podle něho může být hravě každý. "Kdo říká, že někdy nenapsal nějakou básničku, tak ji píše doteď! Mě se to stále drží. Aby ovšem nebyla mýlka, mluvím o těch veršopokusech," říká Voříšek se skromností sobě vlastní. Básně však nejsou pro něj takovou drogou jako televize. "Koho jednou televize schvátí, toho už nikdy nenavrátí," rýmuje vtipně Voříšek i své ústní odpovědi, ale zároveň dodává, že zrovna jen parafrázuje slavnou pohádkovou větu. "Těším se na to, až zase s Markétou budeme v plné polní sedět za pultem a moderovat a povídat a moderovat a povídat. Čekám na Markétu, která si musí s osudem vyřídit jednu nepříjemnou věc, proto nikdy neřeknu, že mi to vadí," dodává Karel smířený s překážkou, která mu narušila profesionální kariéru. "Mám připravený projekt VOŘECHOVINY, což je kontaktní pořad. Povídám si s lidmi o jejich starostech, problémech, ale i radostech, a hlavně o tom, jak z toho ven," přibližuje Voříšek. Na verše však nezanevře. Suchého červeného má doma totiž plný sklep.