Období v jistém ústraní prožil populární bavič Petr Novotný. Nemá vlastní televizní pořad, nemoderuje ani "nováckého" Silvestra. Jak vidí končící rok? Kolik vydělala jeho firma? Kdo řídí jeho život? Kolikrát se pohádal s manželkou? A proč chce koupit vozidlo schopné jezdit po silnici a plout po vodě? Jak strávíte dnešní silvestrovský večer? Tradičně - zůstanu doma, budu jíst, popíjet vaječný koňak a sledovat televizi. Který program? Ono je to celkem jedno. Na jeden se budu dívat a další si nahraji. Mám totiž strach, že by mi něco uteklo. S tím si vystačím celý večer a pak půjdu spát. Dodržujete nějaké novoroční zvyky? Na Nový rok jíme "uzený" s křenem, ale to je náš domácí zvyk. Ani si nedávám žádná novoroční předsevzetí. Když se ohlédnete za letošním rokem, jaký byl? Nemohu si stěžovat. Hodně jsem cestoval, moje firma prosperuje. Ale vlastní pořad v televizi nemáte... Chtěl jsem sobě i divákům dopřát oddech. Bylo mě všude opravdu hodně. Ovšem v minulých dnech jsem Nově nabídl nový pořad Trampoty a v únoru by se mělo začít točit. Nechybí vám televize? Nevnímám ji jako drogu a navíc v ní pořád nějakým způsobem jsem. Tu je potřeba něco napsat, tu něco uvést... Budete moderovat výroční ceny televize Nova Anno? Nejsem moderátor vhodný na přímé přenosy a tak se jim vyhýbám. Ovšem jednou jste zásadu porušil. To je pravda! Volala mi kdysi Helena Fibingerová, zda bych moderoval Atleta roku. Bylo mi hloupé jí říct, že přímé přenosy nemám rád, tak jsem se vymluvil na dlouho naplánovanou cestu do Ameriky. Za pár dnů mi fenomenální koulařka opět zavolala: Tak jsem termín vyhlášení kvůli vám posunula. Chápete, že to už jsem odmítnout nemohl. Pochvalujete si chod firmy. Ale vždyť od vás odešla Šárka Vaňková! Neodešla. Stále od nás dostává nabídky na vystoupení. Ale už u nás není exkluzívně, tak jako třeba Jirka Mádl nebo Julián Záhorovský. Kdo vydělal vaší firmě nejvíc? Myslím si, že pořád jsem to ještě já. Druzí jsou "superstáři". Zastupujete sám sebe, nebo máte manažera? Mám manažera. Vždycky říkám, že jsem jenom řadový majitel. Jako umělec podléhám stejnému režimu jako všichni ostatní. Manažer řídí můj volný čas, domlouvá za mě aktivity i honoráře. A vy jen inkasujete? Přesně tak. Dostávám od vlastní firmy honorář a ten si nechávám, zatímco veškerý výdělek firmy opět investuji. Kolik firma vydělává? Loni byl obrat zhruba šedesát miliónů, letos možná o deset více. Zisk se pohybuje okolo 10 - 12 procent. Zisk přes šest miliónů není špatný. Dostáváte často nabídky na odkup? Ještě nikdo mi takovou nabídku neudělal. A ani bych ji nepřijal. Jednou tu firmu nejspíše rozdám dětem. Už nyní v ní pracuje syn i dcera jako manažeři a na chodu se podílí i další dvě děti. Není problematické pak vlastním dětem vytýkat pracovní chyby? Já tu firmu vedu spíše jen ideově. Nepamatuji si, že bych v rodině musel někdy něco takového řešit. Vymýšlí vaše firma image jednotlivým umělcům? Když se o někoho staráme exkluzívně, podílíme se i na jeho mediálním obrazu. Také mu třeba poskytneme řidiče, právníka, daňového poradce. Máte i vy vizážistu? Mám člověka, který se mi stará o oblečení v televizi. To je úplný blázen. Já se neumím oblékat a nemám žádný vkus. Nemám rád saka a v televizi se sako hodí, takže pokud sako je "šáhlý" nebo "ujetý", je to fajn. Kolikrát zjistím, že po tom, co o víkendu šel můj pořad, se v pondělí nevypráví o čem byl, ale co jsem měl na sobě. Nemrzí vás to? Ne, televizní zábava není něco, co by mělo lidem utkvět hluboko v paměti. Když jsme u televizní zábavy, co říkáte na reality show? Nemám to rád, ale uznávám to obchodně. Lidi to zaujalo. Jel jsem z nějaké akce a v autě jsem měl asi sedm modelek. Těšil jsem se, jaká bude zábava. Ony upadly do úplného kómatu, když pochopily, že nestihnou VyVolené. Bylo mi jich líto. Vy nejste na ničem závislý? Pochopitelně ano. Například musím vidět české zprávy, ať jsem kdekoli, třeba i na poušti. Vy ostatně hodně cestujete, že? Hodně a rád. A hodlám se tomu věnovat ještě více, protože s Františkem Ringo Čechem připravujeme cestopis. Každá naše cesta bude popsána dvojí formou, mým a Františkovým pohledem. Jsme každý úplně jiný a z tohoto nepoměru by mohla vzniknout slušná zábava. Říká se, že Ringo Čech vydrží kdekoli na dovolené pouze týden... Po sedmi dnech se mu tak začne stýskat po rodině a vnoučatech, že musí domů. Zrovna plánujeme cestu do Argentiny a asi to dopadne tak, že on se po týdnu vrátí domů a za další týden se opět vydá za mnou. To je zatím naprostý vrchol v jeho ustýskané náladě. Vy nejste rodinný typ? Jsem samozřejmě i rodinný typ. Taky se mi stýská po manželce a dětech, ale ještě jsem neměl pocit, že kvůli tomu musím zkrátit cestu. Kam se ještě chystáte? Navštívil jsem už 72 zemí, takže ještě přes sto mi chybí. Teď odlétám s Amforou do Chile a Paraguaye, s Ringem chystám kromě Argentiny taky Macao a pobaltské republiky, rád bych se podíval do Izraele, Mexika... A kam byste se už naopak nechtěl podívat? Opravdu hrozný dojem na mě svou politikou a vůbec atmosférou udělala Libye. A také Brazílie, kde už kriminalita překročila úplně všechny meze. Zmínil jste manželku - letos jste oslavili stříbrnou svatbu. To je v showbyznysu obdivuhodné! My jsme to zase tolik neprožívali, jen jsme trochu bilancovali. Mám zvláštní a pohodovou ženu, nikdy v životě jsme se nepohádali, nikdy v životě jsme neměli tichou domácnost. Oslavili jsme to u moře v Černé hoře a teď ještě pojedeme do Tuniska. Když jsme u těch sňatků: Jak to vypadá se svatbou vaší dcery Lenky? Ona je opravdu provokatérka. Jak jí důvěřuji zcela ve všem, tak v těchto prohlášeních nikoli. My si s manželkou doma říkáme, že nám to snad řekne včas, když se bude opravdu chtít vdát. Jak si připadáte jako otec, kterému by dcera měla vyletět z hnízda? Jsem rád, když jsme všichni pohromadě, ale nebude to taková katastrofa, protože ona bydlí o tři baráky vedle nás. Jaké máte plány pro rok 2006? Kromě cestování a vlastního pořadu chci hodně času věnovat tomu, co už dělám dlouho a ne moc úspěšně. Chci si v Praze zařídit své vlastní divadlo. A co plánovaný okružní parník? Z toho asi sejde, prodělal bych na tom. Ovšem zamiloval jsem se do jiného projektu: obojživelného vyhlídkového autobusu, který by jezdil po Starém Městě, najednou sjel do Vltavy a pokračoval dál jako loď. Už to funguje v Dublinu a v Londýně. Je to něco nádherného, chci to v Praze provozovat. Co vám brání? Momentálně sháním kontakty, různá povolení a také zvažuji, jestli koupit jeden, nebo hned čtyři takové obojživelné autobusy. Jenže na takové množství zase nemám peníze. Kolik takový autobus stojí? Zhruba sto tisíc euro. Takto přestavěné vojenské vozidlo pojme zhruba 25 – 30 návštěvníků a propočítali jsme, že čtyřicetiminutová trasa by vyšla zhruba na 150 - 200 korun. Už víte, kde by se sjíždělo do Vltavy? Máme vytipovaná tři místa, už jsme o nich debatovali i s Povodím Vltavy. Vidím to úplně živě: turisté si za jízdy obléknou záchranné vesty a najednou cítí, že nejedou po silnici, ale plaví se po řece. Tak doufám, že se mi tento sen splní.