Na první dítě si počkala do svých třiceti a už prý ví, že není třeba nic odkládat. "Mít miminko je krásné. Připadá mi, že Reneček je s námi odjakživa. Nic se nezměnilo a náš vztah s Reném to jen posílilo," říká dnes první česká Playmate a sex-symbol českých mužů moderátorka Jana Štefánková (30). V exkluzívním rozhovoru pro Nedělní Blesk prozradila nejen, jaký je život s osmiměsíčním synem a co mu obětuje ale i to, jak porod změnil její milostný život. Ovlivnil příchod dítěte hodně váš partnerský vztah s podnikatelem Reném Tauberem (39)? V tom pozitivním slova smyslu určitě, je to pro nás oba první dítě. Změnil se třeba váš vztah k intimnímu životu? To ne, to je úplně stejně jako předtím. Říká se, že některé ženy sex po porodu méně prožívají... Ne ne, všechno je stejné jako předtím. Já si myslím, že mateřství je naprosto přirozená věc a nelíbí se mi, když si lidi, ať už ženy nebo muži, kolikrát myslí, že je to něco jako nemoc. Je to naprosto normální, lidská věc. Proto ani nemám ráda taková ta srovnávání před a po. Je to prostě stejné. Ona je to dost velká životní změna, tak to k podobným otázkám svádí... Já jsem o tom teď četla docela dost knížek a můj závěr je, že lidé poslední dobou zapomínají na přírodu. Ve všem příliš hledají vědu. Prostě bychom měli všemu nechávat volnější průběh a brát to přirozeněji. Jak se coby matka cítíte po tělesné stránce? Dobře. Jste perfektně štíhlá, pozorujete na sobě nějaké fyzické změny? Bohužel jsem se změnila i fyzicky. Musím se přiznat, že zatímco dřív jsem pravidelně a docela tvrdě trénovala v posilovně s Romanou Šeflovou, tak teď mi Romana marně volá a já místo abych šla cvičit, tak když mám volnou chvilku, jdu si radši lehnout. Mám zkrátka co dohánět. Rozhodně to není poznat, jak jste se dostala do formy? Trošičku cvičím doma, ale do fitka jsem se zatím fakt nedostala. Taky hraju golf. Renému je osm měsíců, komu z rodičů se víc podobá, jaké je dítě? On je každý den úplně jiný. A jak jsem tak zjišťovala, je to prý úplně normální, že v tomhle věku se děti strašně mění. Poznávám v něm sebe i Reného a je to moc fajn vidět se v něm. Jak vůbec zvládáte péči o něj, kolik času věnujete práci? Pracuju málo, dala jsem si strop moderovat dvakrát do měsíce. Takže veškeré nabídky, i televizní, jdou mimo mě. Já jsem si na Renečka počkala, tak si ho teď užívám. Asi je brzy se ptát, ale plánujete už sourozence? Neplánujeme. Ale určitě bych nechtěla, aby byl jedináček. Co všechno už umí? On je hrozně šikovnej. Umí si kleknout na kolínka, překuluje se, snaží se lézt a je to takový povídálek. Říká spoustu slabik. Taky je strašně hodný, hezky papá, prostě mi dělá radost. A vypadá to tak, že jste spolu celý den doma a večer přijde tatínek, který rozmazluje? To ne, oba se snažíme být s ním co nejvíc. René ho odmalička, od nějakých pěti týdnů, koupe. Není to ani tak, že bych s ním byla pořád doma. Samozřejmě s ním trávím mnohem víc času než René, ale hodně jezdíme společně na golf, nejen v Česku ale i do zahraničí, snažíme se prostě trávit dost času na vzduchu. Ono je to dost náročné být s děckem celý den zavřená. Máte nějaké kamarádky s malými dětmi, se kterými se můžete vídat? To sice mám, ale každá ta maminka má svých starostí dost a jenom návštěva, někam se přesunout s dítětem, kočárkem a všemi věcmi, je dost náročná. Kdo kromě Reného nejvíc pomáhá s hlídáním? Mám hrozně fajn šikovnou slečnu, která mi chodí pomáhat, občas taky moje sestra, ale tak devadesát procent je na mně. Co vás na celé té změně nejvíc zaskočilo? Právě, že jediné, co mě zaskočilo, je, že člověk to miminko pořád odkládá, protože si myslí, že nebude zvládat práci nebo něco jiného, a teď zjišťuju, že tyhle pocity vůbec nemám. Reneček je prostě s náma a je to jakoby s náma byl odjakživa. A to je na tom ten nejneuvěřitelnější pocit. Vůbec si nepamatuju, jaké to bylo předtím, než byl na světě. Teď ho mám a je to krásné. Proto vzkazuju svým kolegyním, ať na nic nečekají a jdou do toho. Ono na mně do pátého měsíce ani nebylo nic vidět, provalilo se to až někdy v sedmém, pak to strašně rychle uteklo a pár týdnů po porodu jsem zase byla fit. Takže fakt není důvod to odkládat. U každého ale těhotenství nemá tak lehký průběh... Já nevím, ale myslím, že je to hodně o tom, jak k tomu člověk přistupuje. A obligátní otázka na závěr, co svatba? Určitě vám dám vědět. Takže až Reneček začne chodit, aby mohl obléknout motýlka? My to prostě neřešíme.