Za šedesát let svojí profesní kariéry hrála Stella Zázvorková ve více než 50 divadelních inscenacích a ztvárnila 180 filmových a televizních postav. Řada z jejích postav se stala už za jejího života legendou. "Byla to jedna z nejlepších komediálních hereček, které tahle země měla," shodují se Stellini kolegové.
Stella Zázvorková 14. 4. 1922 - 18. 5. 2005 Stella Zázvorková se narodila 14. dubna 1922 v Praze v umělecké rodině. Jejím otcem byl autor památníku na Vítkově - architekt Jan Zázvorka, starší bratr Jan se stal filmovým a televizním scénografem. Jejím prvním a jediným manželem byl herec Miloš Kopecký, s nímž měla dceru Janu. Po roce se rozvedli. Dcera v patnácti letech spáchala sebevraždu a Stella se s touto tragédií těžce vyrovnávala celý život. S herectvím začala Stella Zázvorková za války v divadle Větrník. V letech 1945-48 hrála v Divadle satiry, následovalo Realistické divadlo a Armádní umělecký soubor. V roce 1955 ji Jan Werich přijal do Divadla ABC, odkud v roce 1962 odešla do Městských divadel pražských. Na jevišti ABC ale účinkovala až do roku 1993. V roce 2000 byla oceněna divadelní Cenou Thálie za celoživotní dílo a je držitelkou filmového Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli ve filmu Babí léto 2002. Do Dvorany slávy televizních tvůrců vstoupila v roce 2003, když obdržela čestnou cenu ankety Tý Tý. Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu obdržela v březnu 2005.
Anděl na horách 1955 Jeden z prvních filmů, v nichž se Stella Zázvorková objevila na plátnech kin. V budovatelské komedii si zahrála po boku Josefa Kemra a Jaroslava Marvana.
Žena za pultem 1977 Role Stelly Zázvorkové v populárním Dietlově seriálu Žena za pultem, jako ženy z lidu, určitě patřila k jeho velkým kladům.
Což takhle dát si špenát 1977 S Jurajem Herzem a Evou Hudečkovou si Stella zahrála v komedi Miloše Macourka a Václava Vorlíčka z roku 1977. V komediích natáčených v 60. a 70. letech minulého století chyběla jen málokdy.
Dívka na koštěti 1971 V legendární komedii si zahrála školnici se svým kamarádem Vladimírem Menšíkem
Kolja 1996 Film Jana Svěráka dal Zázvorkové příležitost představit se po boku Zdeňka Svěráka v jiné poloze než v předchozích filmových komediích. Staré dámy - matky a babičky - si potom zahrála ještě mnohokrát.
Uspořená libra 1963 Při natáčení legendární inscenace se sešli výborní přátelé - Werich, Sovák, Brodský a Zázvorková.
Medvěd 1961 Při natáčení povídky podle A. P. Čechova se v roce 1961 Zázvorková sešla s režisérem Martinem Fričem a svým velikým životním přítelem Janem Werichem.
Poslední role 2005 Ještě minulý týden stihla Stella Zázvorková dotočit své scény v novém filmu Vladimíra Morávka Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Ve filmu režiséra, který debutoval Českými lvy ověnčenou Nudou v Brně, měla paní Stella roli babičky Mareše, kterého ve filmu hraje Richard Krajčo.
Ti všichni ji milovali Karel Gott "Stella byla jednou z největších českých, ale i světových hereček. Jak jsme ji ještě nedávno na oslavě narozenin viděli čilou a fit! Všichni jsme obdivovali, jak dokázala být nejvtipnější u stolu a nikdo nemohl přehlédnout, že jí to ohromně pálí. Jen mě mrzí, že už jsem Stelle nestihl dát pravé francouzské šampaňské, které měla tolik v oblibě. Chtěl jsem jí udělat radost a na oslavu jejích narozenin jsem sice přinesl víno se stejnou zátkou, ale šampaňské to nebylo. Spletl jsem se při výběru ve svém sklepě. Bohužel, už to nestihnu napravit." Richard Krajčo "Jsem strašně rád, že jsem s ní mohl točit, ale je strašné, že jsem byl poslední. Přál bych jí ještě pár rolí. Působila unaveně, ale zároveň měla do práce velký elán, scénář dokonale znala, měla na film svůj názor. Kuriózní je, že jedna z těch posledních scén byla zrovna taková, že mě jako babička přistihla při sebeuspokojování." Květa Fialová "Když jsem se to dozvěděla, moje první myšlenka byla, že už se alespoň setkala se svou dcerou Janou. Poslední dobou jsme se se Stellou moc nevídaly, nebyla jsem bohužel ani na jejích narozeninách, ale znaly jsme se snad sto let, obě jsme začínaly u Jana Wericha, je mi to moc líto." Jiřina Bohdalová "Je to tragédie, když člověk nepočítá s tím, že lidé jsou smrtelní. A u lidí jako Stella dvojnásob. Rozdávala radost a přitom život sám jí příliš radosti nepřinesl. Ze smrti přítelkyně a kolegyně je mi smutno. Odešel mi člověk, který mě zasvěcoval do života, jak toho hereckého tak i lidského." Luděk Sobota "Je to hrozná rána. Stella byla mojí druhou mámou, ve filmech i v soukromí. Byla to i naše rodinná přítelkyně. Vzpomínám si na jednu společnou dovolenou v Řecku, kde byla sluníčkem, denně v dobré náladě, samý žert a rozzářila každého, kdo se na ni jen podíval." Pavel Zedníček "Ta zpráva mi vyrazila dech. Paní Stellu jsem měl moc rád, byla to skvělá žena. Loni jsme jí na Novoměstském hrnci smíchu předávali Cenu za celoživotní dílo, hrál jsem s ní v několika filmech a inscenacích a pokaždé to byly pro mne příjemné chvíle. Vždycky rozdávala lidem dobrou náladu a pohodu, teď mi vzpomínka na ni vhání slzy do očí." Lucie Bílá "Jsem z té zprávy moc nešťastná," řekla nám Lucie a nedovedla zadržet slzy. "Nevím proč, ale poslední dobou jsem na ni pořád myslela. Znamenala pro mě tolik. Vždycky mi říkala, že jsem její krevní skupina a abych na sebe dala pozor. "Nemáš štěstí na svou generaci, ta moje nebyla tak zlá. Máš otevřený srdce a to se dobře solí," citovala v slzách Lucie Bílá. A ještě jedna věta jí vytanula na mysli z nedávných narozenim Stelly Zázvorkové. "Fotili jsme se společně s Karlem Gottem a oba jsme položili tváře na její a přitiskli se k ní. Jako dnes slyším Stellu jak říká: Oni tak krásně funí, jako malá štěňátka."
Klaus: Stella nám bude chybět "S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o smrti paní Stelly Zázvorkové. Mnoha generacím lidí naší země se Stella Zázvorková nezapomenutelně zapsala do paměti jako vynikající filmová, divadelní a televizní herečka a také jako moudrý člověk s hluboce lidským prožíváním světa. Vždy jsem si velmi vážil jejích profesionálních i lidských kvalit. Myslím, že vyjádřím pocity většiny obyvatel České republiky, když řeknu, že nám všem bude paní Stella velmi chybět." V Praze dne 18. května 2005