Herecká legenda Radek Brzobohatý (72) už zase prožívá šťastné chvíle. Má skvělou ženu Hanu, úspěšně s ní provozuje vlastní divadlo. Nedávno si v něm dokonce zahrál i se svým synem Ondrou (21), kterého coby moderátora soutěže Česko hledá SuperStar zná z televizní obrazovky celý národ, a díky divadlu se s ním dal zase dohromady. Hraje a zpívá v Hudebním divadle Karlín, splnil si snad všechny své herecké i lidské sny. Existuje něco, co Radkovi Brzobohatému chybí ke štěstí? Nedávno jste měli ve vašem Divadle Radka Brzobohatého premiéru hry Dva na smetišti, kde jste se poprvé setkal na jevišti se svým synem Ondrou. Jaké to bylo? Velmi příjemné. A to i díky tomu, že jsem se už v Karlínském divadle naučil, že i činoherec může zpívat. Naše představení sice s muzikálem nemá moc společného, jsou to spíš šansony, ale muzika a zpívání tam je... Využili jsme toho, že je Ondra dobrý muzikant. Hraje klavíristu, který zasahuje do děje. Naštěstí má v sobě velký kus komediálnosti po Hance a něco snad i po mně. Ale spíš tam jde o jeho přirozenost, Ondra si nemá potřebu hrát na nějakou hvězdu. Takže se to nakonec moc povedlo. Jak se vám spolu hraje? Víte, my jsme na sebe muzikantsky ohromně zvyklí. Když zpívám v Karlíně, tak vím, že na mě dirigent mávne, když je potřeba zvolnit nebo zrychlit, a já to zase chytím. Ale s Ondrou je ta výhoda, že jsme spolu dělali muziku od jeho pěti let. Nám stačí jediný pohled, jedno mrknutí. Říkal jste, že teď hrajete v Hudebním divadle Karlín, ve kterém jste se muzikálově vyškolil. Proč jste vy, činoherec, přijal nabídku v hudebním divadle? Začalo to tím, že jsem dal výpověď ve Vinohradském divadle, protože jsem se nepohodl s paní ředitelkou. A v tu chvíli jsem se rozhodl, že s divadlem končím. Úplně. Mě ta situace tenkrát tak rozzlobila, že jsem si říkal: Nechci už dál hrát! Jenže mám velmi moudrou ženu, která mi říkala: "Co blbneš, když na to máš fyzicky i psychicky, tak nemá cenu končit!" Takže jste kývnul na nabídku Hudebního divadla Karlín. Ano. Zpočátku jsem ale měl jisté obavy. I když jsem z Moravy a k muzice jsem měl vždycky blízko, přece jenom je to něco jiného. Prostředí Karlínského divadla jsem si ale oblíbil. Ono je totiž jiné než většina ostatních. Je prostě příjemné mému srdci. Mám k tomu divadlu dodneška vztah přes srdíčko. Hrajete v Karlíně a navíc máte už rok vlastní divadlo, které nese vaše jméno... To byl velký sen mé ženy Hanky. Všechno vzniklo proto, že najednou řada vynikajících starých hereček stála, nehrála, svým způsobem psychicky živořila. Například Viola Zinková a já nevím, kdo ještě, některé už mezitím umřely. Hanka je taky herečka a má k divadlu silnej vztah. Takže objevila hru "Nejstarší řemeslo", kde je pět těchto starých "bab" (smích), a dala jim šanci. Ty dámy to u nás hrají dodneška a je to prostě nádhera, dívat se na ně, jak se v šatně připravují, jak jsou šťastné, že můžou ještě hrát. Takže tam to vlastně celé vzniklo. A v Karlínským divadle jako takovém nehraju, protože Karlínský divadlo vlastně neexistuje... Od povodní už uplynuly dva roky a rekonstrukce Karlínského divadla je v nedohlednu. Vypadá to, že si hraní v historické budově Karlínského divadla ještě dlouho neužijete. Ano, oddaluje se to tak, že nejen já, ale i ostatní kolegové, se kterými hraju, máme pocit, že už si tam neškrtnem. Já do toho zákulisí nevidím. Ale mám takový dojem, že není za pět minut dvanáct, ale za minutu dvanáct! Je to přece nádherná historická budova, ale i divadlo, které má smysl. Upřímně řečeno, lituji ředitele divadla Egona Kulhánka i lidi z pražského magistrátu. Ty peníze, který by se investovaly do obnovy, ty totiž existují, magistrát je chce dát. Jen o tom najednou jaksi nemůže rozhodovat. Kéž by nevyšel můj tip, že už si tam nikdy v životě nezahraju... Vraťme se ještě na chvíli k vašemu synovi. Ondra si s vámi zahrál divadlo, je skvělý muzikant a celý národ ho zná jako moderátora SuperStar. Jste na něj pyšný? To víte že jo. Ale upřímně řečeno, Ondra přes to hraní moc není. Vždyť i do tý "slavný"SuperStar ho dohodily nějaké vaše kolegyně novinářky, které ho viděly v Manéži u Bolka. Nechtěl to vzít, konzultoval to se mnou a já mu řekl, že to sice jeho profese není, ale ať to zkusí. On totiž nemá vůbec žádnou trému, odmalička je zvyklý koncertovat, taky dělal jako muzikant pár věcí v televizi. Takže ta jeho přirozenost nakonec prostě rozhodla. A co si o SuperStar myslíte vy? Je to taková normální hra, že jo. Vy novináři z toho děláte humbuk, ale kdepak! Je to prostě zpívání, jaké se tady dělalo i před čtyřiceti lety. Nicméně vliv na lidi to má obrovský. Ondra byl ve dne v noci někde v televizi, ale to pro něj není. On se opravdu cítí vyloženě jen jako muzikant.