Vojta Kotek (16) září jako velká hvězda, i když není žádnou SuperStar. Idol teenagerů, kterému se dávají ve světě filmu obrovské šance. Ve svém věku má za sebou už několik filmů, ale teprve v seriálu Pojišťovna štěstí ho díky roli Ondry Jánského začaly zbožňovat milióny diváků. Vojta se však popularitou neopájí a hvězdné uctívání mu je až nepříjemné. Ale fanynky přesto šílí. Vojta je totiž volný! Mává s tebou popularita díky Pojišťovně? Nechci si ji moc přiznat. A snažím se ji držet od sebe a uzavřít se spíš sám do sebe a neposlouchat ty chvály. Naštěstí jsem dostával docela dobré rady od rodičů. Radili mi, že kdyby taková situace nastala, nesmí se ze mě stát namyšlenec. To jsou tak rozumní? Táta (Václav Kotek) je manažer a herec v Divadle Járy Cimrmana a máma dělá divadelní produkci. Odmalička se pohybuji díky nim v hereckých kruzích, takže vím, co sláva s lidmi už udělala. Tak se snažím toho vyvarovat, i když nevím, zda mi to jde. Našel jsi v Pojišťovně nějaký herecký vzor? Vzory nemám skoro v ničem, co dělám. Spíš mám oblíbené herce. Mít vzor ve mně evokuje představu opičení se po někom. A o tobě se tvrdí, že jsi ve své generaci největší herecký talent. Neslyšel jsem to úplně tak, ale asi se to říká. Souhlasíš? To neříkám! Ale je ti to příjemné, ne? Komu by to nedělalo radost. Díky každému dalšímu dílu Pojišťovny prý za chvíli začneš šlapat na paty Sámeru Issovi. Tohle srovnání moc neocením. Nemám nic proti Sámerovi, ale doufám, že do takových extrémů to nepůjde. Humbuk kolem idolů SuperStar tě asi nebere... Pár dílů jsem viděl. A jsem rád, jak to dopadlo. Aneta mi byla vždycky sympatická. Ale SuperStar jako taková mě nijak zvlášť nenadchla. Zahrál by sis s některým z finalistů ve filmu? Já myslím, že to jsou spíš muzikanti než herci. Kdyby někdo takový vedle mě hrál, neprotestoval bych, ale sám po tom netoužím. V čem se ti zatím hrálo nejlíp? Mě každé natáčení baví. Dobře mně myslím sedla role ve Smrti pedofila, kde jsem měl jedinou zápornou roli za celý svůj život. A líbilo se mi i v roli Rendyho v nové komedii Snowboarďáci. Koukáš pak na sebe, jak hraješ? Samozřejmě. Na film koukám jednou dvakrát, pak už ho však nevyhledávám. Většinou totiž vidím ty chyby a podruhé bych zahrál jinak. Tohle ale tvým fanynkám určitě nevadí. Kdyby tě nějaká pozvala na kafe, šel bys? Asi ne. Je to krutý, ale já nějak na ty fanynky nejsem. Samozřejmě jsem rád, že někoho zaujmu herecky nebo vzhledem. Když se do mě někdo "zamiluje" díky tomu, že mě každou neděli vidí na Nově, pak to neznamená, že mě zná. Určitě se do mě nezamiluje tím způsobem, jakým já bych si to asi představoval. Zastavujou tě aspoň na ulici? Občas se mi to stane. Problém je v tom, že jsem mladej a že i mé v uvozovkách fanynky jsou taky tak mladé, tím pádem jsou bezprostřednější a spontánnější ve všech možných reakcích. A svoji přítelkyni, svoji holku, už máš? Momentálně jsem nezadaný. Nikoho nemám. A měl jsi? Samozřejmě jsem chodil v životě s pár holkama, to je jasný. Ale teďka zrovna ne. Vydělal sis asi dost. Jsi bohatý? Od deseti let jsem si peníze vždycky takhle podobně vydělával a poradil jsem si s nimi. Takže po Pojišťovně se mnou neudělaly žádný radikální zlom. Utrácíš? Docela dost. Protože si říkám, že dokud nejsem na těch penězích existenčně závislý, říkám si, že ony budou a my nebudeme. Když mám potřebu sobě nebo někomu něco koupit, peníze jsou v tom ta nejmenší překážka. Co teda nakupuješ? Asi cédéčka, protože jsem docela ujetej na rockové, punkové a občas i metalové muzice. A taky za hezké oblečení. No a protože mám kapelu, tak za vybavení. Necháváte o ní slyšet? Jmenuje se ROHlick. Hrajeme rock, punk a možná punk-rock. Já v ní skládám, dávám dohromady písničky a hraju na kytaru. Ale nezpívám, protože tohle moc neumím. Pořád ještě studuješ. Co vlastně? Česko-španělský gympl. Některé předměty máme ve španělštině. Chodíš tam rád? To mi ukažte jediného člověka, kterého baví chodit do školy. Škola většinou lidi nebaví a já nejsem výjimkou. Samozřejmě jsem rád, že jsem neskončil na nějakém učňáku a že mně občas dovolují natáčet. Já zas neznám člověka, který by neměl alespoň nějaký oblíbený předmět. Jistě. Některé mám rád a dávám při nich pozor a zajímají mě. Například základy sociálních věd, jako je psychologie, čeština, španělština, hudebka. Ale pak je spousta dalších předmětů, které asi v životě neupotřebím nebo se bez nich obejdu. Chemie, fyzika, matika. Až ti ta škola skončí, půjdeš dál? Rád bych na filmovou režii na FAMU, kdyby se poštěstilo. Takže jsi souzen asi navždy filmu. Ví se vůbec, že jsi dokonce daboval do češtiny Harryho Pottera? Jistě míň, než že hraju v Pojišťovně. A Harry Potter byl dabing jako každý jiný, spíš takové to řemeslo. Já tohle nerozlišuji. Ale na tu FAMU bych moc chtěl.
Vojta Kotek (Ondra Jánský v seriálu Pojišťovna štěstí) Vojtěch Kotek pochází z divadelní rodiny. V současné době navštěvuje šestileté dvojjazyčné gymnázium v Praze. Od osmi let se věnuje dabingu. Hlavní roli si zahrál ve filmu režiséra Ivana Pokorného Únos domů. Účinkoval také ve filmech a inscenacích Tuláci, Smrt pedofila, Josef a Li, Tuláci a I ve smrti sami. Od čtvrtka bude v kinech film Snowboarďáci, ve kterém Vojta hraje jednu z hlavních rolí - Rendyho.
