Chcete si odpočinout od partnerky? Chcete si dáchnout po práci? Chcete si prostě v klidu sednout? Tak se vrhněte na rybařinu! Sice vám budou někteří "nadávat" do tichých bláznů, ale dá se to snést. Pokud se rozhodnete, nebo již jste rybářem, tak se zařadíte do statisícové armády s prutem v ruce! Mezi tyto nadšence patří i naše celebrity. V seriálu Nedělního Blesku se můžete s nimi seznámit. A hlavně se dozvíte nejenom jejich osvědčené triky, ale především i nezapomenutelné zážitky od vody. Tentokrát si s námi o rybách a rybaření povídal mnohonásobný Český slavík Karel Gott. Dostal jste se někdy k rybaření? Jako malý kluk jsem rybařil o prázdninách. Nejdříve jsem se díval na starší rybáře, pak jsem si koupil svůj vlastní rybářský prut a chytal jsem kapry a malé sumce. Ryby jsem však nikdy nezabíjel, a to byl i důvod, proč jsem při pohledu na zabíjení ryb tento koníček opustil. Máte vůbec možnost od vaší profese uniknout do přírody? Bohužel minimálně, naposledy se mi to povedlo v Austrálii, kde jsem byl s Amforou. Cesta však nebyla koncipována jako koncertní turné, ale spíše výlet, při kterém jsme zazpívali pro krajany. Lidem, kteří mají na přírodu více času než já, upřímně závidím. Co pro vás příroda znamená? Úžasný odpočinek. Příroda je místo, kde mohu nabrat inspiraci, nápady a novou energii k životu. Už jako malý kluk jsem jezdil na hory a zatímco ostatní lyžovali, já sám jsem podnikal takzvané "Amundsenovky", což byly výlety, kdy jsem se po celém dni v přírodě vrátil a měl pocit obrovského náboje energie. Mnoho kumštýřů tvrdí, že je voda uklidňuje. Je to i váš případ? Je. Na zahradě mám jezírko s rybami. Nejvíc mě uklidňuje šumění vodotrysku. Jakou největší rybu jste kdy viděl na vlastní oči? Určitě sumce, ale rozhodně ne tak velké jako v televizi. Jinak jsem ještě několikrát viděl na moři delfíny, ale to už je dnes běžná atrakce. Trošku závidím kamarádům z Amfory, kteří na Novém Zélandu sledovali z nízko letící helikoptéry dokonce i velryby. Vím, že jezdíte poslední dobou po světě s fotbalovým klubem osobností Amforou. Co vás k tomu vedlo? Byly to čistě soukromé a kamarádské důvody, neboť v Amfoře se každý snaží přispět svým příběhem nebo legráckou do společné zábavy. Výsledkem je dobrá parta a zájezdy, na kterých jsem s Amforou byl, se mi velmi líbily. Zařadil jsem se mezi čestné "vykopávače" a společně s celou Amforou vystupujeme na koncertech pro krajany. Navštívil jste v Austrálii nějaká zajímavá místa? Byl jsem pozván na sever Austrálie, kde jsme v Darvinu navštívili našeho krajana, pana Vítka Chaloupku. Žije v Austrálii již řadu let a v současnosti je největším světovým odborníkem na původní obyvatelé Austrálie, tzv. Aborigince. Vzal nás do džungle a vrtulníkem na taková místa, která po dlouhá desetiletí žádná lidská noha nenavštívila. Viděl jsem tam malby staré až 50 tisíc let. Setkal jste se na cestě po Austrálii i s rybami? Když nás australský manager Petr Vítek pozval na ryby, tak jen na skvěle připravené rybí pochoutky. Máte s Amforou nějakou veselou příhodu? Takových zážitků mám doopravdy spoustu. Vzpomínám si na cestu do Ameriky, kde nás po vystoupení z parníku zastavil potulný šumař s legračně slepenými houslemi. Zeptal se, odkud jsme, a když jsme řekli, že z Čech, postavil se - a my s ním do pozoru, a ve velmi větrném a mrazivém počasí jsme vyslechli perfektně zahranou českou hymnu. Zažil jste někdy u vody nějakou úsměvnou příhodu? Tolik času jsem u vody bohužel nestrávil, ale pamatuji si, jak mě Jirka Kodet vyprávěl, jak rozesmál Rudolfa Hrušínského staršího. Byli na rybách a okolo jeli vodáci. Volali na ně: "Zdravíme umělce z Prahy, berou, berou?" a Jirka Kodet odpověděl: "Berou, ale majetky." Pan Hrušínský se prý málem potrhal smíchy, ač o něm bylo známo, že ho bylo těžké rozesmát. Jíte rád ryby a jakou úpravu máte nejraději? Sám ryby nezabíjím, ale když mi někdo předloží krásně udělaného kapra, tak si na něm rád pochutnám. Pamatuji si, když jsem vystupoval v Polsku, velkou pochoutkou byl uzený úhoř. Kdykoliv jsem však přijel k mé mamince, vždy jsem měl připraveného skvěle okořeněného kapra se sardelou. Byl to pro mě vždy svátek a stal se z toho téměř rituál. Máte v tomto okamžiku nějaké přání? Ano. Přál bych si, aby tento úhoř, který se zde před námi kroutí, byl vrácen vodě a našel cestu do Sargasového moře.