Herec, bavič, zpěvák, podnikatel. Taky otec a manžel. Martin Dejdar (39). Která "role ho baví" nejvíc. A jakou za ni platí daň? Z čeho má žaludeční vředy? Jaké poklony skládá po desetiletém manželství své ženě a o čem se baví s Oldřichem Kaiserem? Z novinářů někdy míváte "vyrážku". Přesto chápete, že k vašemu povolání prostě patří. Jak řešíte tenhle rozpor? Není to o médiích jako takových, ale o lidech. Jako ve všem. S někým se pobavím, s někým ne. Z čeho máte žaludeční vředy? Mám je 20 let, "chytil" jsem je už na DAMU. Asi všechno moc prožívám. Co jim vadí nejvíc? Stres! A ten neuhlídáte. Stres a nervy, to je vlastně původ veškerých potíží. A pak je nutné hlídat si životosprávu. Někdy se najím ráno a pak vidím talíř znovu až v jedenáct večer, i když vím, že bych měl jíst málo, ale často. Jenže když nestíháte a není čas, to, co odbouráte, je jídlo. Hlídáte si i váhu? Před třemi týdny jsem začal držet dost krutou dietu, protože jsem začal nabírat. Chtěl jsem zkusit, jestli to vydržím a zatím to zvládám. Za den sním jednu tyčinku, jeden dietní koktejl a jednu rozpustnou polévku. A k tomu piju jen vodu a černé kafe. Kolik jste zhubl? Je to moje první dieta a zatím mám dole 6 kilo. Za pár měsíců vám bude čtyřicet. Bilancujete? Zatím se zpátky dívat nechci. Myslím, že můžu být rád, že se mi spousta věcí podařila a mám kolem sebe lidi, kteří se mnou chtějí být. Samozřejmě byly i chyby, těm se nevyhne nikdo, ale podruhé je už člověk neudělá. Provozujete bývalé kino Kotva, kterému jste dal název Bijásek. Sám vybíráte filmy? To dělá kolegyně. Já jsem zodpovědný za divadelní představení, protože v sále hrajeme i divadlo, a taky koncerty. Vy prý také zpíváte v kapele… Je to bigbítová kapela In a moc mě to baví. Máme vlastní písničky, jezdíme po republice a lidi na naši muziku tancujou. Váš kolega z divadla, Oldřich Kaiser, vás kdysi připravoval na zkoušky na DAMU a znáte se opravdu dobře. Co říkáte jeho excesům, k nimž dochází, když se napije? Olda je velmi citlivý a zranitelný člověk a panáka si občas dá každý. Vím, že tím vším okolo pak nejvíc trpí sám. Čili se o tom nebavíte? Žádné rady od nikoho nepotřebuje, ví velmi dobře, kdo je a co má dělat, a já si ho vážím a respektuju to. Emoce a psychiku prostě jen někdy neuhlídáte a ty saze bouchnou. A ve vás také bouchají? Samozřejmě a většinou doma, což je nejhorší, protože to "schytají" ti, kteří za to můžou nejmíň. Právě proto mám vředy, protože to v sobě nejdřív dlouho držím. Málokdo si umí představit ten tlak, pod kterým známý člověk denně vychází z domu. Prostě ať přijdete kamkoliv, jste středem pozornosti a to je také důvod, proč jsme s manželkou téměř úplně přestali chodit do společnosti, protože všude vás hned fotí a vy ani netušíte, kdo to je, a na to se opravdu zvyká těžko. Prostě se furt musíte hlídat a špatně se to vysvětluje i vlastním rodičům. To všechno bych ještě bral a chápal, ale vadí mi, když se vytvářejí fámy. Lidé si pak myslí, že si žijete bůhvíjak a děláte bůhvíco. Ale vy žijete "bůhvíjak". Minulý týden jste si například odskočil na pár dní do New Yorku podívat se na Broadway na muzikály, to obyčejní smrtelník většinou nedělá… Jasně. Ale je to také o tom, že z mého kalendáře už úplně vymizely soboty, neděle, svátky atd. Jste ženatý už deset let. Dvoříte se ještě své ženě? Asi málo, protože mi to občas vyčítá. Občas je prostě třeba udělat něco proto, aby stále věděla, že ji mám rád a záleží mi na ní. Proto jí sem tam něco koupím, nebo jedeme na výlet, nebo se jí snažím udělat radost nějak jinak. V zimě jezdíme na hory a v létě do Itálie, samozřejmě i s Matějem. Vaše manželka dokončila studium práv. Zůstane v domácnosti? Možná, až Mates půjde za rok do školy. Jsem šťastný, že se o našeho syna stará tak, jak se stará, a vůbec bych ji nenutil, aby si hledala práci. Investice do výchovy je penězi neocenitelná. Taky se spolu pohádáte? Jasně a většinou o úplné blbosti. Mě to ale vždycky rychle přejde, protože člověku dojde, proč by si měl otravovat život, když té hrůzy kolem je už tak dost. Když jdete s kolegy nebo přáteli na "pánskou jízdu", doma problém nemáte? Když to včas nahlásím a v průběhu večera nebo noci o sobě dávám vědět, žádný problém není. To už máme nacvičený, a hlavně se to stává jen občas. A vaše paní se také chodí pobavit a posedět s kamarádkami? Jasně, a tak je to v pořádku. Mají většinou úterky, zatímco nám je to jedno. Pořídíte Matesovi sourozence? O jedno těhotenství jsme bohužel nedávno přišli, takže teď máme chvíli utrum. Pokoušet se samozřejmě ještě budeme. Prý máte doma sbírku mečů? Sbírám kuriozity a mám různé věci. Nedávno jsem například získal fotku Kalašnikova s vlastnoručním podpisem. Jak víte, že to není podvrh? Záruku nemám, ale jsem optimista. Také mám boty Shaquille O´Neala nebo helmu od Micka Hackinena. Je to takový můj úlet.
Martin Dejdar se narodil 11. 3. 1965 ve Vysokém Mýtě ve východních Čechách. Absolvoval DAMU a poté nastoupil do angažmá divadla Ypsilon, kde působí dodnes. Hostuje i v jiných divadlech, úspěch sklízí např. s muzikálem Zpívání v dešti uváděném v Hudebním divadle Karlín. Ve filmu debutoval v roce 1985 v Zelených létech. Diváckou přízeň mu vynesla ale až postava Bejbyho ve filmu Šakalí léta. Hrál hlavní role ve snímcích Amerika, Učitel tance (za ni v roce 1995 získal Českého lva za nejlepší herecký výkon.) Hlavní roli ztvárnil i v prvním českém filmu natočeném v angličtině s názvem Panství. Ten také koprodukoval stejně jako film Eliška má ráda divočinu. Deset let je ženatý s právničkou Danielou, s níž má syna Matěje (5). Kromě dalších aktivit dnes provozuje kino Bijásek.
