Slzy, hluboký zármutek a nálada umocněná škaredým mrazivým počasím. Tahle tíživá atmosféra padala na každého, kdo se včera dopoledne přišel rozloučit s národem zbožňovaným komikem Miloslavem Šimkem (+63). Davy lidí proudily už v předstihu do kostela svatého Antonína a každý se snažil vtěsnat do přeplněné chrámové lodi. Rakev před oltářem ověnčená bílými květy vháněla do tváří zármutek. "Slávku, sbohem, děkujeme," šeptali si jeho nejmilejší přátelé a věrné publikum. Pryč bylo veselí a humor kolegů z branže, kteří strnule a nevěřícně upírali své uslzelé pohledy směrem k oltáři. Eva Pilarová, Yvonne Přenosilová, Uršula Kluková, Luděk Sobota, Petr Nárožný, Karel Šíp, Pavel Bobek, Josef Laufer, Josef Alois Náhlovský a další. Všichni jakoby s vyhaslým výrazem, v tichém úžasu a myšlenkami na společné chvíle s geniálním Slávkem na jevišti. "Za nikoho takového není náhrada. Bude nám moc chybět," řekl za všechny Blesku zdrcený Josef Laufer. Samotný obřad začal v jedenáct hodin. To už kolem bohatých věnců převážně z gerber a růží prošla nejbližší rodina. Slávkův mladší bratr Martin, který přiletěl z Holandska, jemně urovnal stuhy u kytice na rakvi. Po hitu Jiřího Grossmanna Jako kotě si příst se tento populární televizní moderátor z Amsterodamu, který nezapře Šimkovu podobu, rozbrečí jako malý kluk a dlaněmi si zakrývá tvář. Při neplánovaném projevu se dává dohromady a vzpomíná, jak byl Slávek plachý a velice uzavřený člověk. Jak ho přemluvil k hraní i v době, kdy mu odcházel hlas a kdy ho lidé zbožňovali, i kdyby nebyl zrovna nejvtipnější a nejchytřejší. Děkuje bratrově manželce Madle, které je právě psychickou oporou dcera Hanka. A ten, kdo se do té doby ještě nerozplakal, se neudržel, jakmile začali hrát píseň Petra Spáleného Když mě andělé povolají k sobě. "Slzy se mi hrnou do očí," začala po dojemné písni svou smuteční řeč Zuzana Bubílková. Svůj projev nakonec místo dvou minut prodloužila na osm a půl. Co bylo důvodem? Bubílková přidala i výčitky. "Trochu mě zamrzelo, že na TýTý si na pana Šimka nevzpomněli jednou jedinou větou. Údajně to byla pomsta za to, že jsme odešli z České televize." To však režisér TýTý František Polák naprosto odmítá. "Nebyla tam vhodná příležitost, protože bychom museli vzpomenout i na Helenu Růžičkovou a další. Přejít Slávka pouze jednou větou se nám nezdálo důstojné. Připadá mi to jako napadení České televize, velice nevhodné při pohřebním aktu," řekl Blesku Polák. Další výtka od Bubílkové patřila přímo moderátorce TýTý Jiřině Jiráskové, která pronesla, že se nemá věřit pořadům, ve kterých se lidé smějí. Bubílková neskrývala rozhořčení, protože v jejich pořadech byl vždy smích upřímný a ne hraný. Nakonec se zmínila o tom, jak se na její místo tlačili jiní kolegové a jak ji Šimek před "hladovými vlky" vždycky bez problémů ubránil. Když zřízenci vynášeli rakev s oblíbeným hercem, nemohli téměř sejít po kostelních schodech. Tlačily se tady desítky vesměs starších lidí, kteří se nevešli do kostela. Několik hodin zde stáli v mrazu a sněžení a poslouchali smuteční projevy z reproduktorů. Svou přítomností chtěli svému Slávkovi poděkovat...
Slzy a poslední potlesk pro Miloslava Šimka Desítky známých tváří, ale i stovky obdivovatelů se přišly rozloučit s legendou českého humoru Miloslavem Šimkem. "Bude nám chybět," zaznívalo z davu tísnícího se před kostelem ve chvílích, kdy ze smutečního obřadu vycházeli Šimkovi kolegové a kamarádi. Na tvářích neskrývali dojetí a v očích slzy smutku. "Byl to nejen dobrý komik, ale i skvělý chlap," shodovali se lidé, kteří stáli dlouhou frontu, aby mohli Šimkově rodině vyjádřit svoji nejhlubší soustrast a naposledy zatleskat svému oblíbenému herci a humoristovi.
