Před kameru poprvé předstoupila jako sotva plnoletá dívka. Její jméno skloňovala média ve všech pádech. Její krása učarovala Vlastu Burianovi i Adolfu Hitlerovi, který jí nikdy nedokázal zapomenout, že ho odmítla. Lídě Baarové ale zlomil vaz její vztah s říšským ministrem propagandy Josefem Goebbelsem. Po měsících strávených ve vězení se jejím domovem stala Argentina. Vyhnanství jí přineslo osudovou lásku, ale i neštěstí. Osamělý a vyhaslý symbol krásy našli bez známek života na počátku nového tisíciletí pečovatelé v salcburském bytě. V sedmnácti letech se poprvé objevila v hlavní filmové roli. Musela kvůli tomu odejít z konzervatoře, její hvězda ale začala stoupat. Přispěl k tomu hluboce zamilovaný komik Vlasta Burian, který mladičké Baarové nabídl angažmá ve svém divadle. Rozvoji jejího talentu tak nestálo už nic v cestě. Nadšení filmaři se v nabídkách pro krásnou novou tvář doslova předháněli. V roce 1934 získala Baarová roli nejkrásnější ženy Benátek v německém filmu Barcarola a odjela natáčet do Berlína. Když se v ateliérech o pár dní později objevil Adolf Hitler, ze začínající české hvězdy nemohl spustit oči. Dvakrát ji pozval na čaj, kde se jí v soukromí svěřil, že mu připomíná jeho dávnou lásku. Jeho návrhy ale Baarová odmítla. To bylo zřejmě naposledy, co Lída Baarová rozhodovala o svém osudu srdcem, nikoliv s ohledem na svou kariéru. Právě kvůli kariéře neodporovala nadbíhání říšského ministra propagandy Josefa Goebblese a nakonec jeho svodům podlehla. Když se o jejich milostném vzplanutí dozvěděl Hitler, německý filmový svět se pro Baarovou uzavřel. Konec války byl na spadnutí a herečka si uvědomovala, jaký osud by ji v Praze mohl stihnout. Když se pokoušela uprchnout, zadrželi ji Američané. Lída Baarová byla postavena před soud, aniž by znala obvinění. Při jednom z výslechů Lídina maminka nevydržela nátlak a zemřela na srdeční záchvat. Jejímu otci museli lékaři amputovat nohu. Mladičké sestře Lídy Zorce zakázali úředníci hrát v divadle. Tím jí vzali smysl života, který nešťastná dívka ukončila skokem z okna vily svých rodičů. Díky svědkům, kteří vypovídali před soudem ve prospěch zhrzené Baarové, byla zoufalá a zlomená žena propuštěna z vězení. V Praze pro ni ale nebylo místo ani u loutkového divadla. Krátce poté se vdala za svého obdivovatele a uprchla s ním do Rakouska. Její majetek úředníci zabavili. Nezůstal jí ani jediný kus oblečení. V Rakousku onemocněla a byla převezena do špičkového sanatoria doktora Kurta Lundwalla. Lékař, který se o zhroucenou Lídu staral i když byla její finanční situace zoufalá, se stal její osudovou lásku. Na tu ale ještě nepřišel ten pravý čas a Baarová odjela za svým manželem do Argentiny. Když si manželé přestali rozumět, Lída Baarová se rozvedla. Vrátila se do Evropy a později do náruče milovaného Kurta. Jejich láska vyvrcholila v roce 1969 svatbou. Už tři roky po ní ale Kurt umírá. V salzburském pětipokojovém bytě tak herečka zůstala bez muže, přátel, rodiny i práce. Sláva Lídy Baarové odezněla stejně jako její krása. Na starou životem těžce zklamanou ženu si jen občas vzpomněli novináři. 28. října roku 2000 ji bezvládně ležící ve své posteli nalezla pečovatelská služba. Sužované srdce "Dívky v modrém" přestalo tlouci.