Maminka Štěpána Šafránka z "Básníků" nebo mistrová z filmu Holky z porcelánu. To je herečka Míla Myslíková (70), rodačka z Třebíče, kterou kdysi obdivoval celý národ. Teď je sama, zapomenutá, žije jen pro pánaboha a svého pejska. Navštěvuje ji pouze její vzdálená příbuzná, která se o ni stará. Život někdejší slavné herečce komplikuje cukrovka i to, že při vydání svých knih přišla o všechny úspory. V televizi ani ve filmu se už v nové roli neobjeví a odmítla roli i v dalším pokračování "Básníků". Proč? Náboženství, knížky a pejsek. To jsou věci, které dnes Mílu Myslíkovou provázejí na každém kroku. "Úplně se zbláznila," tvrdí o ní její bývalá herecká kolegyně. "Žije jen pro Boha a doma má samé kříže." "Věřím tomu, že co kdo zasije, to také sklidí, a to jsou boží zákony," říká Míla Myslíková. Žije skromně a dokonce nemá ani televizi. Děti nemá a doma ji navštěvuje jen vzdálená příbuzná. Podle informací z hereckého prostředí je pro dříve hojně obsazovanou herečku náboženství tím nejdůležitějším na světě "Zájem o její herectví by byl u mnoha režisérů jak ve filmu, tak i na divadle. Míla ovšem žije jako v klášteře. Dříve byla do života, ale dnes má jenom Boha a svoji fantazii, kterou přenáší do pohádek. Je to velká škoda, že nechce hrát," řekla Nedělnímu Blesku jedna z exkolegyň Míly Myslíkové. S bývalými hereckými kolegy se Míla už totiž nestýká a její někdejší hereckou slávu nepřipomíná už skoro nic. "A proč by mělo?" diví se. "'Básníky' leckdo považuje za klasiku, ale já to tak nevidím", kroutí hlavou. Za svými rolemi i slávou definitivně zatáhla roletu. Míla Myslíková stála před kamerou naposledy před osmi lety a už se před ni nevrátí. "Už mi to nic nedávalo a hlavně jsem chtěla psát," říká. Proto také odřekla natáčení pátého dílu "Básníků". Známou je jen v místě svého bydliště. Znají ji pejskaři i v blízké hospůdce, kam chodívá a kde má její pejsek Bětuška svou vlastní misku. Pro svého jezevčíka, kterého kdysi našla v útulku a který je teď nemocný, by herečka udělala cokoliv. "Je mu 15 let. Všichni "tam" jednou musíme, ale nechci, aby Bětka trpěla. O Vánocích ji zlobilo srdíčko a dusila se. Několikrát jsem volala sanitku, ale na Štědrý večer se z toho díkybohu dostala," dodává. Poté, co zanechala herectví, ji provázely deprese. "Musela jsem na operaci a nutili mě zhubnout, tak se nedivte. Deprese nepřeju nikomu. Pomohl mi z nich pánbůh," dodává. Psychické problémy měla i kvůli krachu třebíčského nakladatelství, jehož vinou přišla o dvě stě tisíc korun. Byly to veškeré její úspory. Na vydání své druhé knihy pohádek totiž nakladatelství peníze půjčila, ale místo honoráře jí zbyly jen oči pro pláč. Ocitla se na mizině. Přitom herectví, které jí slávu a peníze přinášelo po celý život, zanechala právě kvůli psaní. Celkem napsala tři knížky pohádek, dvě knížky o Finsku a další dvě o třebíčských betlémech. Nyní píše další o svém dětství.