Ve zlínském krematoriu na Lesním hřbitově dali včera Zlíňané a příbuzní poslední sbohem divadelnímu a filmovému bardovi a malíři Luboru Tokošovi. Ten náhle skonal ve svém bytě 26. září ve věku 80. let. Při decentním obřadu se s ním za všechny rozloučili představitelé a herci Městského divadla Zlín. Na cimbál mu přijela zahrát Zuzana Lapčíková, s níž spolupracoval na posledním vystoupení v Divadélku v klubu. "Byla ukrutná horka. Vydal ze sebe všechno a viděla jsem, že ho opouštějí síly," řekla Zuzka. "Byl lidský, s velkým smyslem pro humor, občas roztomilý bručoun," vystihla jeho náturu herečka Helena Čermáková. Tokoš podporoval začínající umělce, Cenu Thálie věnoval nevidomým, víc jak 50 tisíc Divadlu Pod Palmovkou na obnovu po povodních a nemalou částkou obdaroval Pomocnou internátní školu na Lazech. "Pokud mám na chleba a na pivečko, víc nepotřebuju," prohlásil tehdy. Dosud není jasné, co bude s hercovou pozůstalostí. Žádná závěť se nenašla. Pohřeb platili příbuzní, hercovy ostatky budou uloženy do hrobky v Prostějově. "Stýkali jsme se, když někde pořádal výstavy. Vždycky jsem si tam chtěla nějaký obrázek pořídit a on říkával, tady ne, já ti namaluju. Ale léta plynula a vlastně od něj nemám nic. Pokud by majetek připadl rodině, o obrázky bychom se podělili. Pokud by zbyly, není vyloučeno, že bychom je věnovali městu nebo divadlu. Lubor žil v malém bytě, ale dosud ani nevíme, zda byl jeho," řekla Tokošova první sestřenice Alena Vránová z Hodonína. Lubor Tokoš vytvořil mnoho divadelních a čtyři desítky filmových postav. První v Baronu Prášilovi režiséra Karla Zemana, poslední v Kachyňově filmu Cesta byla suchá, místy mokrá. V rozhlase natočil nespočet fejetonů, her, čtení na pokračování. Ve volnu maloval pro radost. Víc jak desítku obrazů vytvořil na chystanou výstavu. Smrt ho zastihla při vůni terpentýnu.