"Joan of Arc!!!," skanduje na pět set »Anglánů« v prestižní cardiffské hale St. David`s Hall. Český muzikál Ondřeje Soukupa a Gábiny Osvaldové »Johanka z Arku« s divadlem Ta Fantastika skutečně prolomil ledy. "Juchú," halekal Vilém Čok. "Jo, mám radost," komentoval úspěch Kamil Střihavka. "Měl jsem trému a šel jsem brzo spát. Asi se to vyplatilo," přiznal Petr Muk. "Já? Trému jsem neměla. Akorát mě štvalo, že mě berou jen za takovou náhražku Lucie Bílé," svěřila nám představitelka hlavní role Johanky - mladičká Lucia Šolarová. Úspěch na světovém muzikálovém festivalu byl ale takový, že nikdo, ani ten nejzapřísáhlejší abstinent, neodmítl sklenku vína nebo panáka »za pár pencí«. »Přistává Praha - Londýn«, hlásí na letišti Heathrow. Část ansámblu vystupuje z letadla a nasedá do velmi dlouhého, zato pohodlného autobusu. Objímají se s kolegy, kteří se do letounu už nevešli, a vydávají se do hlavního města Walesu. Mají trému a je to na nich vidět. Situace byla skutečně zvláštní, »rodičové« Johanky, tedy Lucie Bílá a Petr Kratochvíl, zrovna při jejím rozletu do světa chyběli. "Ano, byl to náš nápad s Luckou," přiznává trochu smutně expřítel Bílé. "Lucka tu měla být s námi. Velká škoda!" shodli se ve finále všichni, kteří na jevišti naši Slavici zažili. "Je to její role. Její Johanka. Možná i její osud?" dodávali a vůbec se nesnažili zastírat, že jim absence Božské Lu chyběla. Kratochvíl, jehož absenci docela dobře omlouvá, že byl dva dny před těžkou operací páteře, říká: "Tu cestu bych prostě nezvládl." Jeho »ovečky« ale zabojovaly naprosto skvěle. Ředitelka celého festivalu dokonce nadšeně říká: "Johanka se u nás určitě chytí. Bylo to opravdu nevšední, vynikající představení. Chvilkama jsem ani nedýchala," vysekla českému dílu poklonu Joanne Benjamin, která se světoznámým muzikálovým bardem sirem Andrewem Lloydem Webberem (Jesus Christ Suprstar, Cats...) pracovala na nejednom představení. Autoři Ondřej Soukup a Gábina Osvaldová se tedy mají na co těšit. Dobudou se svoji Johankou Londýn a posléze Broadway? Vizitku mají teď po Cardiffu naprosto vynikající. A tak to vypadalo i před odjezdem. Šlo se na cardiffský hrad a z něho hned do místní prodejny se suvenýry. "Na sebe kašlu, ale rodině musím udělat radost," svěřil nám Vilém Čok, který se zrovna rozhodoval, jestli koupit kalendář do kuchyně, nebo magnet na lednici. Vyhrála to ale jakási ocelová »příšernost«, kterou, když se prý nebude líbit, uplatní nad svojí hlavou v ložnici.