Kdy přijde na řadu transplantace
Pacient, který je doporučen na transplantaci srdce, má už tak rozsáhlé srdeční selhání, že nic jiného než nové srdce nepomůže. Tato metoda se nenavrhuje u pacientů starších, s přidruženými závažnými chorobami nebo se špatným sociálním zázemím.
Před transplantací je pacient zařazen na »čekací listinu« a čekací doba se pohybuje v rozsahu dnů až měsíců.
Co je transplantace srdce
Jde o přenos orgánu mezi geneticky odlišnými jedinci stejného živočišného druhu. Dárcem srdce je tedy člověk, který zemře za příznivých okolností pro přenos orgánu. Jeho krevní oběh musí být i po smrti mozku funkční. Jakmile se ozve transplantační tým, že se našel vhodný dárce, v nemocnici provedou předoperační vyšetření.
Sama operace trvá tři až čtyři hodiny. Pokud je vše bez obtíží, po 5–10 dnech je pacient přeložen z JIP na běžné oddělení, kde stráví asi 3 až 4 týdny.
Život po transplantaci
Stav nemocného se po transplantaci významně zlepší a pacient to pociťuje už v prvních dnech po operaci. Po transplantaci srdce přežívají tři čtvrtiny pacientů dlouhodobě (šest a víc let). Někteří žijí i víc než deset let.
Historie transplantace srdce
První transplantaci srdce provedl v roce 1967 Christian Barnard. Ke skutečnému rozvoji došlo až v 80. letech minulého století.
U nás byla první úspěšná transplantace srdce provedena 31. ledna 1984 v pražském IKEM. V roce 2011 bylo provedeno 68 transplantací srdce, letos do konce dubna dostalo nové srdce 18 pacientů.
Jak probíhá transplantace
Dárcovo srdce se odejme, vloží do sterilní tekutiny a podchladí se. Vydrží takto asi čtyři hodiny a může se transportovat maximálně 1500 km.
Při operaci se hrudník nemocného otevře, srdce je vyjmuto, ponechají se plicní tepny a aorta. Pacient je napojen na mimotělní oběh. Síně dárcovského srdce se našijí na zbytky původních síní a dále se koncem ke konci našije plicní tepna na plicní tepnu a aorta na aortu. Srdce je uvedeno v činnost, je zrušen mimotělní oběh a operační rána je uzavřena.
