Co ho přesvědčilo k dalšímu porotcování? Proč je podle něj Leoš Mareš lidský úkaz a z jakého důvodu to jiskří mezi ním a Paľem Haberou?
Ve druhé řadě České SuperStar jste prý odmítl porotcovat, protože vám nabídli málo peněz...
„To je vždycky tak, že na začátku každého takového formátu jsou různé představy na obou stranách. A někdy taky mohou být nerealistické. Časem se pak srovnaly, obě strany došly ke kompromisu a dneska už je všechno v pohodě.“
Asi nemůžete prozradit, co obnáší takové porotné?
„Bohužel, to je ve smlouvě.“
Baví vás to, nebo to děláte jen pro slušný výdělek?
„Baví mě to velmi, je vždycky osvěžující být mezi talentovanou mládeží... Navíc protože je to ostře sledovaný pořad, je tu silná zpětná vazba a já se hodně dozvím o sobě a to taky není k zahození.“
Co vám řekli doma, když jste znovu kývnul na nabídku porotce?
„Že budu pro zbytek roku jednou nohou na Slovensku a druhou doma. Ale oni mají vždycky radost, když má tatínek nějakou novou zábavu...“
Jako porotci absolvujete spolu i různé večírky. Nedávno jste prý byli s Leošem Marešem vzhůru do tří do rána a on pak jel na ranní vysílání rozhlasu. Kdy ten člověk spí?
„On říká, že to má jako v Star Treku, že nastoupí do kosmický lodě, okamžitě usne a přesune se v čase do Prahy a zpátky. Auto je pro něj kosmický modul. To je Leoš – lidský úkaz, který stihne za jeden večer tři akce...“
Vaše kolegyně v poslední době přiostřily – nosí čím dál větší výstřihy. Co to s vámi dělá?
„Já na ně moc dobře nevidím. Sedí ode mne vlevo, takže je můžu sledovat jen periferně. To bych se musel předklonit... Když pak to zahlédnu v televizi, říkám si, podívej vedle čeho sedíš!“
Která z dam vás z tohoto úhlu oslovuje víc?
„Obě jsou v tomto směru pozoruhodné až mimořádné..“
Váš vztah s Paľo Haberou se zdál na začátku dost napjatý. Už se to zklidnilo?
„Ano, pohádali jsme se mnohokrát a zdaleka všechno nebylo v televizi, ale to patří k tomu, že máme svůj styl, své názory a musíme lobbovat za svého koně. S Edou Klezlou i Ondrou Soukupem jsme taky byli pořád v sobě a přesto jsme kamarádi. Tuhle jsme byli s Paľem a partičkou jeho kámošů hrát golf docela v pohodě.“
Co vás na něm štvalo nebo štve?
„Vždycky mě dovede rozčílit, že má někdo jiný názor než já. Jak to že to nechápe? Jak si může vůbec něco takového myslet? A pak si uvědomím, že je může štvát na mně přesně to samé...“
Bylo vám někdy někoho ze soutěžících líto?
„Byla tam paní, které jsme pak říkali mixážní dáma. Evidentně jí bylo přes třicet a měla nějaké naděje, že se prosadí jako Susan Boyle v Anglii. Možná tak i trochu vypadala. Když začala zpívat o tom, jak jí chybí láska, bylo to dojemný. A nejen ten zpěv, ale celá její osobnost. To se mi trošku oči zaleskly. Zjevně ale byla nad věkovou kategorií talentů, takže nemohla projít.“
Už vás chtěl někdo podplatit nebo ovlivnit?
„My jsme od davu docela oddělení různýma ochrankama, takže se soutěžícími nejsme v kontaktu. Akorát jsem zaslechl, že tam někdo z nich měl tatínka řezníka, který nabízel klobásky, ale to je spíš roztomilý. Pochopitelně, že se někteří snaží navázat kontakt, upozornit na sebe, koukej tady jsem, ale o nějakých úplatcích nemůže být řeč.“
A naopak, dostáváte výhrůžky?
„Já tedy ne, ale zaznamenal jsem u vás v Blesku, že Dara měla problém s nějakým psychopatem. Ale nemluvil jsem s ní o tom. Kolem téhle soutěže se ale motá dost lidí, kteří jsou postiženi touhou objevit se v televizi. Spíš dostáváme velmi kritické dopisy a ohlasy na internetu. Na internet letos nekoukám a je mi dobře.“
V televizi se ale poslední dobou moc nehádáte, jste jako by zklidněný, možná až moc. Nebojíte se, že budete nudný?
„To fakt neumím posoudit, ať soudí divák.“
Připadá mi, že jste poněkud zastrčený, jako by pro vás bylo těžké se prosadit.
„Možná se díváte na nějaký jiný pořad... nezapomínejte, že SuperStar je také týmová práce. Porota je jako kapela. Když někdo moc tlačí na pilu, neprospívá to celku a kazí to muziku.“
Vzal byste si některého ze soutěžících do Žlutého psa?
„To nemyslíte vážně! My spolu hrajeme třicet let a teď bych tam přivedl někoho ze SuperStar! Třeba že by zpíval místo mě? Nejsem blázen.“
Tak jinak, myslíte, že vy sám jako zpěvák byste v podobné soutěži uspěl?
„Nikdy by mě nenapadlo se tam přihlásit. Já jsem šel jinou cestou. Ale i my jsme si užili za bolševika kvalifikační zkoušky před porotou funkcionářů a politruků. Proti tomu je SuperStar procházkou růžovou zahradou v kombinaci s Ježíškem.“
Třicet let s jednou kapelou, to už je kus dějin. Patřily do nich i alkohol, drogy, ponocování?
„To je život plný různých pokušení. Představte si jen ty nekonečně dlouhé cesty na koncerty. Jak se máte zabavit? A tak zkoušíte všechno možné. Pak ale vidíte kolem sebe tolik tragických případů, že vás ta chuť přejde. Řekl bych to asi takhle: Nemůžeme se tvářit, že tyhle věci neexistují a některé jsou na začátku po čertech dobré, ale je třeba mít na paměti ty strašné konce!“
S kterými drogami jste vy experimentoval?
„Nic mimořádného, nic co by neznal ze svého mládí průměrný americký prezident...“
porovnej 
