Navíc má bohatého partnera, miliardáře Zdeňka Bakalu, a s ním dvě děti, desetiměsíčního Arona a dvouletou Anabel. Jak ji bohatství změnilo? A co si myslí o své nové soupeřce, ředitelce Miss ČR, Kateřině Moťovské?
Máte pocit vítězství, když jste konkurenční soutěž vytlačila z Novy?
"Tak tady bych chtěla říci, že jsme exkluzivitu s televizí Nova získali už v červnu. Uzavření této exkluzivní dohody tedy vůbec nesouviselo se současnou situací kolem pana Moťovského, majitele konkurenční soutěže. Druhá strana o dohodě dokonce věděla, přestože to popírala. Odmítala se s tím smířit a čekala, dokud to nebude v písemné podobě. Je dobře, že dochází k vyčištění trhu a samozřejmě jsem ráda, že získáváme dominantnější postavení."
Jinými slovy: Zvítězila jste?
"Podívejte se, já jsem to nikdy nebrala jako souboj někoho s někým. Říkala jsem, že si dokážu představit prostor i pro dvě soutěže, tu svou jsem vybudovala v té nejtěžší konkurenci (směje se). Prokázala jsem, že se dokážeme uživit i obhájit."
Myslíte, že nová ředitelka Miss ČR Kateřina Moťovská to také prokáže?
"Nechť každý ukáže, co umí. V prvních rozhovorech v roce 2005 jsem říkala, že kdybych věděla, do čeho jdu, tak bych prchala (směje se). A to jsem vystudovala produkci, dělala jsem dlouhá léta v marketingu a vlastně jsem z té soutěže vyšla. To není úspěch ze dne na den, bylo to krok po kroku, šla jsem do velkého rizika. Nikdo nemůže říci: Jí se to mluví, všechno získala jednoduše a zadarmo."
Máte už dvě děti, kdy se konečně vdáte?
(směje se) "Až budeme mít čas. Zatím jsem pořád mezi kojením a rozením. Až skončíme s kojením a rozením, čas na svatbu si uděláme, i tak to ale asi zůstane naší soukromou záležitostí. Jedno manželství a jednu krásnou svatbu mám už za sebou a tak mám takovou tu dívčí touhu dávno splněnou."
Takže nenaléháte?
"Ne. Ani nikdy předtím jsem nenaléhala. Mám to štěstí, že jsem vychována tak, že v životě buď něco bude, nebo nebude, a nikdy bych nikoho do ničeho nenutila. Pro nás je důležité, že máme fungující spokojenou rodinu a krásné zdravé děti."
Rozčiluje vás něco na partnerovi?
"Jsme oba dva silné soběstačné osobnosti, které nemají důvod si něco dokazovat. Řekla bych, že můj partner je o něco dominantnější, ale... Spíše mě mnohokrát naštve, když se o něčem bavíme a přesvědčujeme se, kdo má pravdu. Většinou ji má on, což člověka naštve, protože si říkám: Přece není možný, že by to věděl líp než já? Ale je fakt, že možná toho více přečetl, má náskok. Mnohdy musím sklopit hlavu a říci: Ano, měls pravdu (směje se). Ale zase si ho mám proč vážit."
Jak poznal, že ho nechcete jen pro peníze?
"Říká, že je natolik inteligentní, aby to poznal, že to na partnerkách vždycky poznal. Mrkl a viděl (směje se). Poznal mě už jako ženu veřejnosti známou a nesmírně si vážím toho, že neřekl: Dobře, konec, zavíráme dveře, zůstáváš doma."
Hrozilo nebezpečí, že z vás bude profesionální manželka?
"Na to je příliš moudrý a tolerantní. Ale není pro něj výhra mít partnerku, která občas dává rozhovory o soukromí, nebo se kterou si ho lidé fotí. On by třeba mohl někam odletět, já řeknu: Nemohu, zrovna startujeme kampaň. Partner řekne: Ano, počkám, až budeš moci letět se mnou."
Jste bez nadsázky paní miliardářová. Změnilo vás to?
"Určitě. Řekla bych, že mě to nemění hodnotově, ale spíše mi to nesmírně obohatilo život možnostmi, které to skýtá, možnostmi cestování a poznávání. Ale je třeba přemýšlet o tom, aby se člověk nezpronevěřil sám sobě. A hlavně je třeba si uvědomit, že ani peníze či partner mě neučiní šťastnou, to se musím učinit sama. Jestli v životě budu spokojená nebo nespokojená, to držím v rukou jen já sama."
A učinila jste se šťastnou?
"Ano. Mám pořád krásný vztah se svou rodinou, která žije v Brně běžný život, mám okruh přátel. O děti se starám převážně já, přes den pomáhá chůva, večer nikam nechodíme, uvaříme si. Můj muž je daleko lepší kuchař než já, učí mě, jak správně jíst, co k tomu pít, to je taky běh na celý život." (směje se)
Kdy se budete stěhovat do šumavského sídla? Několikrát ho prý vykradli.
"Nevím, všechno to sleduji taky jenom z novin. Počkám, až média zahlásí, že je to už dostavěné, a pak se tam pojedu podívat."
Když sledujete finalistky své soutěže, vzpomínáte na sebe v jejich věku?
"Byla jsem stejně naivní. Styděla jsem se podat přihlášku, bojovala jsem nesmírně: Přihlásit se, nepřihlásit se, jsem hezká, nejsem hezká, vždyť nejseš vůbec hezká, ne, vždyť jsi krásná (směje se). Nebo když jsem měla první tiskovou konferenci ODS! Nespala jsem, klepala jsem se, měla jsem horečku. Díky pozitivní křesťanské výchově jsem se strachu zbavila. Řekla jsem si: Co se může stát? Jseš zdravá, nejseš úplně hloupá, práce se nebojíš, začít znovu se dá vždycky."
Ale představa, že byste zase žila od výplaty k výplatě, musí být příšerná, ne?
"No tak, co by mně zbývalo? Že bych si to ráda představovala, to ne (usmívá se), ale zvládla bych to, samozřejmě."
