Ze záznamu je pozdravila také představitelka titulní role, britská herečka Anna Frielová. Jakubisko dnes rovněž převzal z rukou prezidenta festivalu Jiřího Bartošky Křišťálový glóbus za dlouhodobý umělecký přínos světové kinematografii.

"Chtěl bych především poděkovat své manželce Deaně, která je producentkou tohoto projektu. Kdyby nebylo jí, nebyl by ani tento snímek, a já bych už třeba dávno seděl a maloval barvami obrazy. Namísto toho, abych světlem maloval obrazy na filmové plátno," řekl režisér, který na tomto nejdražším středoevropském filmu (stál kolem 320 milionů korun) pracoval čtyři roky. Nakonec si v pořadí patnáctý projekt nadělil k letošním sedmdesátinám.

Diváci ocenili velkofilm běžným potleskem. Jakubiska reakce premiérového publika nepřekvapila. "Nikdo neomdlel, nikoho neodvezli," uvedl. Už testovací projekce a také zvláštní uvedení v Bratislavě mu prý potvrdily, že film diváky uhrane. "Nikdo neodchází, každý zůstane sedět do poslední chvíle, i když to není klasický film. Je komerční a ty postupy se trochu liší," dodal.

Jakubisko se do studia 400 let staré historie ponořil důkladně. Báthoryová prý měla 16 hradů a zámků - na všech místech byl, ale nenašel ani židli, na které seděla, nebo pohár, z něhož pila. Přesto tvrdí, že se tato renesanční, vzdělaná a nábožensky založená žena nedá jednoznačně označit za vražedkyni. Snímek vznikl za 80 natáčecích dnů.

První mimofestivaloví diváci mohou historický thriller o legendární Čachtické paní vidět ještě předtím, než se Bathory 10. července ve 34 kopiích objeví v kinech. O den dříve ho uvede pražská Lucerna. Režisér jím chce otevřít polemiku, zda Báthoryová byla skutečně největší vražedkyní v dějinách, či se stala obětí pomluv a mocenských intrik. Pokud převáží názor, že byla vražedkyní, zůstane jí z vůle lidu i nadále. Pokud se však lidé postaví k názoru, že se stala obětí intrik a její krutost nepřesáhla krutost a zvyky své doby, hodlá podat návrh na změnu zápisu v Guinnessově knize rekordů. Ta ji totiž uvádí jako největší vražedkyni všech dob.