Hrál snowboarďáka, rafťáka, rockera, sprejera, vodníka, mnicha, teď se objeví v Takové normální rodince jako vyděšený ženich. Jiří Mádl (21) putuje od jedné premiéry ke druhé, ale holku nemění. Chodí na vysokou, právě se vrátil ze studijního pobytu v Americe a nerad slyší, že je roztomilý. Ženy říkají, že jste roztomilý. "Zatím se toho nějak nemůžu zbavit. Rád bych, aby říkaly mužný. S obličejem už asi nic neudělám (směje se), tak třeba mi začnou pořádně růst vousy. Ony už trošku rostou, ale zatím jen tak mládežnicky, a já nechci být takový ten polovousatý. Až to začne růst, snad zmizne ta roztomilost. Tak na ně čekám." Honí vás holky, když jdete po ulici? "Občas mě zastaví, klepou na rameno. Tohle pomáhá (ukazuje na sluchátka). Furt něco poslouchám a nikoho neslyším, což je dobrá výmluva. Nemusím se otočit, protože neslyším. Holky většinou nepřekračují míru, od holek přicházejí reakce, které my kluci chceme. Spíš kluci mají pocit, že mi hrozně musí sdělit, jak jsem jim někde..." Chtějí se prát? "Jo, to se chtěli několikrát. Málokdo mi to věří, ale já to fakt ukecám. Kladu jim otázky, pomalu a klidně. Rozeberu důvod, proč se prát. Základ je klást otázky, protože oni najednou musejí přemýšlet a nějak je to nebaví. Po chvilce buď přestanou, nebo tomu nerozumějí, a jeden mi i říkal: No jo, máš pravdu, já se fakt chci s tebou jenom poprat (směje se)." Když se díváte do zrcadla, jste spokojen? "Jsem se sebou smířenej. Nemyslím si, že bych byl metrosexuál, naopak. Mamka těžce nese, že jdu do televize a nečešu se. Vždycky mi hrozně nadává." Co si obléknete ve středu na premiéru Takové normální rodinky? "Já nevím, šel bych úplně normálně. Ale mamka zbožňuje premiéry. Minulý týden mi zrovna říkala: Mě už to nebaví, my už jsme dlouho nebyli na premiéře. Říkám, mami, promiň, naposled byla v říjnu! Prostě si zvykla, že to lítá jedno za druhým. Říká, že chodí do kina jenom na mě. Když to řekla, Tomáš Vorel junior k tomu dobře podotkl: No tak to chodíte do kina docela často (směje se)." Ve filmu jste se oženil, v civilu plánujete něco na ten způsob? "Vůbec! Ježíš, vůbec! Vlastně neplánuju vůbec nic a to mě dělá šťastným." O svou dívku jste prý usiloval roky... "Usiloval jsem o víc holek, ale tady jsem vytrval. Protože byla nejvzdorovitější, tak mě to lákalo, jsem takový docela bojovný." Dojde na společné bydlení? "Už jsem vám říkal, že nic neplánuju. Mně se líbí, jak mě to vždycky někam hodí. Vůbec jsem neplánoval herectví, a najednou... Ani hokej jsem neplánoval, najednou jsem prostě hrál, nevím jak. Nechme to tak." Kdybyste přítelkyni neměl, jak byste balil holky? "Bojím se, že bych to neuměl, protože jsme spolu už dlouho. Od doby, kdy člověk začíná registrovat, že holky jsou. Myslím, že bych byl dost neúspěšnej. Nevím, jak bych holku oslovoval na baru nebo v kavárně, nedokážu si to moc představit. Mám pocit, že ti kluci vypadají trapně, protože tam je evidentní, co chtějí, a jak se to zaobaluje, tak to nabývá na tak strašný směšnosti... Čímž si teď podřezávám větev, protože to jednou možná budu muset zkusit a někdo mi to vpálí: Tenkrát ses tomu smál, teď to děláš!" Dobře víte, že k vám si naopak nějaká holka přisedne... "No to je jediná šance. Říkám, já balit nebudu, budou muset sbalit ony mě. Třeba si pořídím ceduli: Balte vy mě, já to neumím!" Jen neříkejte, že vás popularita aspoň maličko nepoznamenala? "Samozřejmě že to mnou nějak hnulo, protože jak řekl... kdo to řekl? Myslím Sokrates: Jsem tím vším, čím jsem prošel. Ale mám kamarády od dětství, tady z toho prostředí mi jich přibylo úplně minimálně." Maminka říká, že jste její nejhodnější syn. "Ale ve škole mě mamka motivovala jinak. Říkala, klidně si zlob, nos si dvojky z chování, všechno, ale uč se dobře, nebuď blbej. To jsem, myslím, plnil." Také jste prý sprostě nadával před školou. "My jsme teď potkali paní ředitelku ze základní školy, říkala, já si tě pamatuju, ty jsi ten blonďáček, který sprostě nadával před mými okny. To byl můj normální slovník. Potřeboval jsem na sebe upozornit. Ani teď nejsem moc velkej, tenkrát jsem byl miniaturní." Teď už se váš slovník, jak se zdá, zlepšil, že? "No to proto, že děláme rozhovor. Jak vidíte, dokážu to vypnout. I spisovně občas mluvím. Ale když jsem tady třeba s Martinem Písaříkem, tak to už jako přirozeně plyne. Jsem kluk a bejvalej hokejista." Proč odmítáte existenci voňavky značky Mádl? "To jsem odmítl snad čtyřikrát. Mně to nepřišlo dobrý. Já se nevoním. Meju se, ale nevoním se. Vypadalo by to směšně."