Saxofonista odjel do Vyššího Brodu. Původně tam měl »jen« pokřtít filmový dokument s názvem Felix Slováček a magická Šumava. Když se ale Patrasová v pondělí v poledne zpila pod obraz v asijské restauraci a zrušila přislíbenou účast na večerním natáčení pořadu Sejdeme se na Cibulce, s obrovským potěšením si tam prodloužil pobyt na celý týden.
Moje ožralka
„Proč mám trpět s opilou Dádou doma? Naopak tady musím nabrat síly, abych se mohl do toho blázince vrátit,“ řekl Blesku bez skrupulí Slováček.
„Nikdy nevím, co mě tam čeká. Nejradši bych se odstěhoval! To ale bohužel nejde... Kdo by se o tu moji ožralku staral?!“ povzdechl si.
Znají míru
Felix se ubytoval v hotelu svého kamaráda, a dokonce spolu popili i moldavské víno. Na rozdíl od Dády ale pánové znají míru. „Přesně tohle jsem potřeboval, trochu si vyčistit hlavu a pokecat s kámošem, kterému mohu svěřit naprosto všechno,“ poznamenal Slováček.
Slováček na křtu knihy Spiknutí: Husák mě zachránil před kriminálem David Turek, Lukáš Červený
Druhý den si spolu vyjeli k zasněženému Lipnu, kde si i zalyžoval. „Pohyb a vzduch, to je pro mě nejúčinnější lék na zlomené srdce a narušenou psychiku. Je to skvělé antidepresivum,“ snažil se Felix o úsměv, i když mu to moc nešlo. Přece jen byl duchem stále u »té své ožralky«, která by se podle jeho mínění měla co nejrychleji odebrat na protialkoholní léčbu...
Odstěhuje se od ní?
Reportéři webu eXtra.cz zastihli Felixe asi ve slabší chvilce, protože s nimi mluvil ve zcela opačném duchu než s Bleskem. Dokonce hovořil o myšlenkách na stěhování!
„Nemá to dál význam. Absolutně s ní končím. Ať se stará o sebe, zvířata, o barák, ať to třeba spadne, mně už je to jedno,“ mluvila z něj rezignovanost a frustrace. „Jsem už taky starý a nemám tolik energie. Musím se věnovat nemocné dceři,“ sdělil jim.
Je krásné chvilku nemyslet...
Samotný křest se konal ve středu večer. „Nejdřív dokument pokřtíme, potom ho v konírně kláštera promítnou a nakonec všem zahraju,“ těšil se Felix a pilně zkoušel na saxík v hotelovém pokoji.
Předtím ještě absolvoval prohlídku kláštera ve Vyšším Brodě, kam se kvůli němu sjeli nejvyšší cisterciáci a všichni vážení starostové z okolí. A konírna potom praskala ve švech. „Byl to krásný večer, až tak nádherný, že jsem přestal, i když jenom na chviličku, myslet. A že je to krásné, chvilku nemyslet,“ přiznal Slováček.
