Princ Albert je vtipný a okouzlující. Kolik si toho vzal z vás?
Milý, šarmantní, okouzlující, sympatický mládenec. To všechno o mně říkají maminka a babička. Takže jsem do něj dal velký kus sebe.
A jinak? Jaká byla vaše cesta k pohádce?
Šlo to postupně. Nejprve jsem musel opustit své primární zaměstnání, což byl sládek v pivovaru, a vydat se na hereckou dráhu. Brácha je herec Bořek Joura, studoval DAMU, já jsem díky tomu zjistil, že existuje něco jako herectví, a řekl jsem si, že to zkusím. A vzali mě. To byl první krůček k tomu, abych mohl vůbec někdy hrát.
Šel jste si plnit sen?
Určitě. Když jsem se v dětství díval na pohádky, tak jsem si řekl, že bych to chtěl někdy zkusit. A v téhle pohádce se mi to splnilo. Jako kluk jsem obdivoval kostýmy, hlavně plátěnou košili a volné kaťáky, které tam prali v řece. A i to se povedlo, protože hraju velmi polidštěného prince, který se snaží zapadnout mezi lid. Dostal jsem, co jsem si od dětství přál.
Jste i takový ten princ i takový ten princ na koni, co šermuje a bojuje o princeznu?
K šermu nedošlo, k jízdě na koni ano. Je jí tam tedy méně, než bych si přál, protože jsem se díky tomu naučil jezdit na koni. Ale na to, co umím, se ptali až potom, co jsem roli dostal.
Co jste řekl?
Řekl jsem, že ano. Nebyl jsem si ale jistý v kramflecích. Protože mojí domovskou scénou je La Putyka, což je akrobacie, nový cirkus bez zvířat, tak mám kamarády i z pravého cirkusu a ty jsem poprosil, jestli by mi mohli s přípravou jízdy na koni pomoci.
Jakou scénu pro vás bylo těžké natáčet?
Tu první zamilovanou. Nebyl to první den, který jsme natáčeli, ale v průběhu na ni přišla řada, měli jsme se s Haničkou, kterou hraje Viktória Jurištová, poprvé potkat - a muselo to tam být. Divačky by si u toho měly říct: „Tohle je ono!“ Nevím, jak Viktória, ale já jsem se u téhle scény trápil. Pořád jsem měl pocit, že to není ono, že tam ta jiskra chybí, že bych někde přidal, ale nevěděl jsem přesně kde. Nakonec zasáhl náš výtečný režisér Kuba Machala, který tuhle díru našel a na správnou cestu nás navedl.
Jaký má Albert v příběhu osud?
On je trošku chytroprd. Vynalézá různé věci, ale nedělá to pro obohacení nebo zlepšení svého života, naopak všechny vynálezy vymýšlí pro celé království. Což ukazuje na jeho předpoklad být dobrým králem. Snaží se nebýt, ale je trošku zatrpklý, kvůli tomu, že ztratil maminku, která mu byla velmi blízká. Je zavřený ve svém světě, do kterého si pouští hrozně málo lidí. Jak je introvert, tak nerad chodí na tancovačky, ale jeho nejlepší kamarád ho stále někam bere. Až jednou ho vezme tam, kde potká lásku. A ta se stane tím, kolem čeho se všechno točí. Všechny ty čáry a kouzla, která hýbou světem.
Lucie Vondráčková o nové pohádce: Tentokrát jsem za trdlo! Petra Koubková
