Rozloučit se s předčasně zesnulým blízkým rodinným příslušníkem není nikdy jednoduché a často pro to chybí slova. Co teprve, když se jedná o tatínka? K prvnímu vyjádření se odhodlal jako první syn Karel teprve teď, až uzrál čas. A jeho slova vzala za srdce nejednoho z příznivců uměleckého klanu Heřmánků.
Syn, který zdědil jméno po patriarchovi hereckého rodu, zavzpomínal na sociální síti písničkou od hudebníka Neila Diamonda s názvem (Be) Jonathan Livingston Seagull.
Písnička odkazuje ke stejnojmenné knize, která je filozoficko poetickým příběhem racka, který se nedokáže smířit s průměrností a přežíváním, začne trénovat své létání a stane se výjimečným. Tato knížka od Richarda Davida Bacha byla pro mnohé generace citlivou výpovědí o touze po svobodě, volnosti a výjimečnosti.
Karel Heřmánek: Hrát v cizím divadle jsou pro mě lázně! David Turek, Aleš Brunclík
Její melodii doplnil Heřmánkův syn pouhou větou:„Leť, táto!", která nenechala nikoho chladným. A je jasné, že i tímto procesem se připravuje na poslední rozloučení s otcem, který odešel z tohoto světa velmi nečekaně vlastní rukou, když se zastřelil na zážitkovém kurzu střelby ve vesnici Placy ve Višňové na Příbramsku.
Oficiální rozloučení s Karlem Heřmánkem se bude konat tuto sobotu od 10 do 17 h v Divadle Bez zábradlí.
