Ačkoliv s ním žila v přepychu a díky jeho vlivu získala i pár rolí v Německu, šťastná nebyla. Gruber byl totiž extrémně žárlivý. Šušká se, že se Jana zamilovala do mladičkého studenta a chtěla se rozvést. Jisté je ale jedno. Manželé se pohádali a jejich spor přerostl v brutální fyzické násilí. Gruber měl Janu škrtit, a pak dokonce čtyřikrát na ni vystřelil. Nakonec zabil i sám sebe...

Existují prý ale i dokumenty, které naznačují, že všechno mohlo být jinak. Gruber se dostal do hledáčku špionážních služeb kvůli podezření z ilegálního obchodu se zbraněmi, a je prý pravděpodobné, že úřady Janu na Grubera nasadili jako špionku. A když se stala nepohodlnou, vypořádali se s ní i Gruberem po svém...

3. srpna 2011 pak došlo v brněnských Obřanech k tragédii. Ingr, který v té době už s manželkou nebydlel, náhle dorazil na Simoninu zahradu s kyticí, bonboniérou a s tím, že uspí jednoho ze svých synů. Odešel s ním do domu, ale podle světla v okně bylo jasné, že zamířil jinam než do dětského pokoje. Po hádce Ingr vyskočil z okna. Pochroumal si patu, přesto chtěl dovnitř zpátky. Monyová ho vpustila - a to bylo jejím osudovým neštěstím.

Muž Monyovou napadl nožem, zasadil jí několik ran do hrudníku a do břicha. Podle odborníků umírala ve velkých bolestech několik dlouhých minut a nakonec se udusila vlastní krví. Ingr pak podruhé vyskočil z okna. Soud ho v roce 2013 poslal na patnáct let do vězení. Trest si odpykává ve věznici ve Valdicích. Pozůstalým měl navíc vyplatit 2,37 milionu korun...

„Pravdu tutlala hlavně StB. A každý, kdo u té vraždy byl, se pak bál něco říct,“ řekl Blesku Ivanův bratr Štěpán. Komunistický režim navíc rodině zakázal identifikaci. „Rychle ho převezli v jutovém pytli do Prahy a nechtěli nám ho ukázat. Tělo je prý majetek státu,“ zlobil se Štěpán. Za úplatek 500 Kčs (což tehdy byly hodně velké peníze) jim však dovolila pracovnice pohřební služby přes okýnko v rakvi spatřit alespoň hlavu mrtvého. Tehdy bylo jasné, že mladý herec nezahynul při nehodě. V hlavě měl díru od kulky...

„Ivan byl zmalovaný, prý je to vietnamský pohřební zvyk, a ve spánku měl strčenou kytičku,“ líčil smutný pohled jeho bratr. Pravdu se dozvěděl až po letech. Ivan Luťanský se podle všeho stal svědkem přepadení tamního zemědělského družstva. Prý nechtěl jen nečinně přihlížet a zasáhl proti útočníkům, což se mu stalo osudným. „Ti zloději byli jen dva. A on byl karatista, tak se jim postavil. Jenže ze zálohy dostal dávku samopalem a byl konec,“ uzavřel Štěpán.

Po smrti svého muže totiž žila velmi osaměle a začala se stýkat s podezřelými lidmi, kteří ji jen využívali. Lepily se na ni podivné existence v hospodách, co tak často navštěvovala. Půjčovala si peníze, když neměla, a když byla náhodou v plusu, zase je půjčovala jiným. Vzhledem k tomu, že prý nešlo o malé částky, se její blízcí domnívali, že právě tahle skutečnost zapříčinila její (údajně násilnou) smrt.

Z tohoto ohavného činu podezírali dokonce milence, který s Jakoubkovou krátce žil, ale poté, co zesnula, náhle záhadně zmizel jako pára nad hrncem. V jejím bytě navíc chyběly nejenom peníze, ale i směnky, které s sebou tato charismatická dáma neustále nosila. Jak to však bylo doopravdy, a zda přece jenom neměl někdo prsty v jejím předčasném odchodu z tohoto světa, se už dnes ale nikdo bohužel nedozví... 

Herec František Husák patřil k nejtalentovanějším hercům své generace, ale zničila ho závislost na alkoholu a na prášcích! Předčasně totiž zemřel v roce 1991 a i jeho smrt obestírá záhada. Našli ho totiž s rozraženou lebkou! Zda to byla nešťastná náhoda, přepadení, či přímo vražda? Dodnes to nikdo neví a už ani vědět nebude. Pravdou je, že Husák se díky své zálibě v alkoholu domů často vracel uválený a potlučený, sotva se držel na nohou. 

„Snad nikdy jsem ho neviděla střízlivého,“ prozradila o něm manželka Josefa Šebánka (†61), který hrál v Homolkových jeho tátu. I proto si Husákovi přátelé, kteří ho našli ležet na chodníku před hospodou s velkou, krvavou ránou na hlavě, mysleli, že je "jen" opilý. Místo do nemocnice ho odvezli domů. To ale byla chyba, jelikož herec doma upadl následkem krvácení do mozku do bezvědomí, ochrnul a už se nikdy nevzpamatoval.

V nemocnici strávil v kómatu několik dnů, dýchal jen za pomocí přístrojů. Po osmi měsících mu začaly selhávat orgány a zemřel 8. listopadu 1991. Mnoho jeho kolegů dodnes věří, že se jednalo o chladnokrevnou vraždu. Nikdy se totiž nezjistilo, jestli si smrtelný úder do hlavy způsobil sám pádem na chodník, nebo jestli ho někdo praštil těžkým předmětem. V opilosti si jej mohl vyčíhnout zloděj nebo se stát terčem party chuligánů...

František Husák

Autor: Karel Kouba

„Oficiální stanovisko bylo, že to byla nepovedená demonstrativní sebevražda. Ale to je nesmysl! Herečka Národního divadla se nesebevraždí demonstrativně v roztrhaným pyžamu. Je tam spousta dalších věcí, měla dost úderů v obličeji,“ prozradil její syn Tomáš (74) v pořadu 13. komnata. „V bytě jsme byli za doprovodu policie pro oblečení a byl v takovém stavu, v jakém z něho moji sestru odvezli. Vše rozházené, rozbitý telefon, krev na zemi,“ dodala Eva Viktorová, sestra zesnulé Aleny. I ona je stejně jako ostatní členové rodiny přesvědčená, že šlo o vraždu.

Podle jedné z hypotéz přišel do Alenina bytu někdo, kdo nepřál jejich vztahu s prvorepublikovým hercem, došlo k potyčce a ta skončila tragicky. Hrůzný čin byl podle plukovníka Jiřího Markoviče (†79), bývalého vedoucího oddělení vražd, smeten pod stůl údajně kvůli vyznamenání, které měl krátce nato Jaroslav Marvan dostat. „Politické zadání tam nepochybně bylo. To je bez diskusí,“ měl Markovič jasno. Spis byl však již dávno zničen...

Je to prosté - fanynkami a „múzami“ se legendární hudebník obklopoval často a rád. Stejně jako je rád střídal. Udržet si Šlitrovu náklonnost a přízeň bylo pro dívenky, které se o to pokoušely, velkou výzvou a dříve či později jejich snahy ztroskotaly na tom, že o ně skladatel zkrátka ztratil zájem. Podobně by to nejspíš dopadlo i s výše zmiňovanou Maxovou - náruživou návštěvnicí představení Semaforu - kdyby její i Šlitrův život neukončil jedovatý plyn. Našli je mrtvé bok po boku. V posteli...

Nikdo nikdy nepotvrdil existenci dopisu na rozloučenou, takže se zdá dost nepravděpodobné, že by Šlitr svůj život chtěl ukončit dobrovolně a ještě navíc i se svou současnou múzou. Už tehdy se proto záhy vyrojily nejrůznější teorie, v nichž jenom málokdo věřil ve společnou sebevraždu milenců. Většinou se lidé neostýchali vyslovovat své domněnky o vraždě. Možná byl Šlitr odstraněn tajnými agenty a Jitka se k tomu jenom připletla, anebo ho Jitka zabila ze žárlivosti a pak naposledy vydechla s ním. Vyšetřovatelé ale případ uzavřeli s tím, že se jednalo o nešťastnou náhodu...