Letos to bude čtyřiadvacet let, co se manželé Höschlovi nastěhovali do domku jen těsně za hranicí hlavního města. „Byli jsme takzvaná náplava, ale teď už se stáváme starousedlíky, protože tu bydlíme skoro čtvrt století. Což je neuvěřitelné, jelikož je to nejdéle, co jsem kde bydlel. Bydlel jsem v Jevanech, Liberci, Braníku i Modřanech a nikde takhle dlouho. Přitom dětství člověku připadá delší, a vlastně nejdelší je ten střední věk a stáří tady,“ prozradil Blesku Cyril Höschl, který v sobě drobnou analýzou nezapřel psychiatra.

Co se samotného domu týče, rozkládá se na zhruba tři sta padesáti metrech čtverečních.

 

V přízemí je garáž, dolní ateliér a obývák s kuchyňským koutem. V prvním patře jsou k dispozici čtyři místnosti, konkrétně jedna ložnice, dvě pracovny a pokoj pro hosty. V místě bývalé půdy, která je částečně obyvatelná, se pak nachází další velký ateliér.

Po téměř čtyřiadvaceti letech života v jednom domě dokáže Cyril Höschl otázku na styl interiéru odpovědět okamžitě. „Je to směs touhy po určité klasice smíchané s moderností. Třeba nábytek v přízemí je Rousínov ze sedmdesátých let minulého století. Je to poctivá práce, která přežije módní vlny,“ je přesvědčený někdejší prezident Asociace evropských psychiatrů a také předseda České lékařské akademie.

Video
Video se připravuje ...

Prostor X: Rozhovor s Cyrilem Höschlem Videohub

A ještě jedno zhodnocení svého domova umí Cyril Höschl nabídnout. „Je to takový trošku útulný nepořádek. Protože kdyby bylo úplně naglančeno, je to moc sterilní. To tady rozhodně není. A když přijdou děti, je to likvidační komando, které to tady rozrachá a vznikne autentický pocit, že někde bydlíte,“ usmívá se pyšný otec čtyř dnes už dospělých dětí a dědeček neuvěřitelného počtu jedenácti vnoučat.

Přestože by už jistě měl nárok na odpočinek, psychiatr s nesmírně pestrou profesní dráhou dodnes neztratil kontakt s oborem, který vystudoval a léta v něm působil. K tomu Cyril Höschl využívá své dvě pracovny. „V jedné dělám spíš soukromou administrativu a pořádám si věci v sekretáři. Počítač mám v jiné pracovně,“ svěřil psychiatr, který v nedávných dnech vydal knihu s názvem Tak o co jde? Aneb Jak číst svůj život.

„Jsou v ní odpovědi na dotazy Ivana Hamšíka. Kniha je souborem výtahů z mých přednášek o tom, co je v našem chování vrozené a co je naučené. Na co si dávat pozor při obchodním styku, v klamavých reklamách. A taková ta psychologie všedního dne, včetně zkratky, která se týká toho, jak se vyrovnávat se stresem, s náročnými situacemi a proč ze sebe vydáváme to nejlepší teprve pod tlakem,“ uzavřel povídání Cyril Höschl.       

Fotogalerie
53 fotografií