Jste spíše barbie, nebo intelektuálka?

„Filmová Lucie je můj pravý opak. Role Jany v Osadě je mi bližší, ale oproti mně daleko víc stojí nohama na zemi.“

Jak se to projevuje?

„Například jsem specialista na zapomínání věcí, a hlavně mobilu, naposledy jsem ho nechala na chatě a musela jsem bez něj fungovat dva dny, než jsem měla čas si pro něj dojet. A také nejsem úplně systematická. Ale snažím se zlepšit.“

Váhala jste, jestli znovu hrát „blbou blondýnu“?

„Vůbec, nebyl důvod se rozmýšlet. Poprvé jsem ji hrála už v prvním projektu Vyšehrad: Seryjál, což byla ze strany Jakuba Štáfka a Martina Koppa taková zkouška pro radost, kdy pustili fantazii ze řetězu a za minimální náklady natočili s kamarády takovou ‚srandu‘.“

Co pro vás bylo na roli Lucie nejnáročnější?

„Pro mě je snazší Lucii hrát než se na ni dívat. Při scénách, kde jsem, radši zavírám oči. Je opravdu hustá a přes čáru. Nejsem svým fanouškem, ale režisér Martin Kopp a Jakub Štáfek říkali, že to dělám správně a že se jim to takhle líbí. Jsem ráda, že jsem splnila jejich představu.“

Ve filmu je spousta peprných scén, jako třeba jazykové tornádo před oltářem, sex... Která pro vás byla nejobtížnější?