Františku, slavíte narozeniny se dvěma sedmičkami za sebou – je sedmička vaše šťastné číslo?

„Ne, na to jsem nikdy nevěřil. Dvě sedmičky jsou sice zajímavá kombinace, ale klidně bych uvítal, kdyby místo té první byla třeba čtyřka. (smích) Celá řada lidí, kteří se zabývají numerologií, mi řekla, že moje šťastné číslo je právě ta.“

Jste člověk, který se rád ohlíží do minulosti?

„Nemyslím, že bych byl nějak nostalgický. Jsou to jen krátké okamžiky. Především ve snu se mi objevují různé příběhy z minulosti, jinak se snažím hledět spíše dopředu. Kdybych příliš dlel v minulosti, drtilo by mě, jak je to všechno nevratné, kolik lidí, kteří pro mě měli v životě nějakou hodnotu, už tady není a podobně. A neodkazuji se ani na minulé úspěchy. Branže se za těch pětapadesát let, co v ní jsem, posunula mílovými kroky, změnila se. A hlavně - dokud je člověk aktivní, není důvod se ohlížet.“

Jste spokojený s tím, čeho všeho jste v životě dosáhl?

„To je složitá otázka. Víte, patřím do kategorie takzvaných zpochybňovačů, což znamená, že kdykoliv se mi něco povede, pořád nad tím přemýšlím, jestli to nešlo udělat ještě lépe. To jsem se naučil od Karla Gotta. Pokaždé, když jsme s něčím skončili, ať už to dopadlo sebelépe, říkal, že je škoda, že jsme ještě neudělali to či ono. Říkal jsem tomu sebebičování. (smích) Jak se praví, po bitvě je každý generál. Spíš bych řekl, že jsem šťastný, že celý život mohu dělat to, co mě baví, co mě naplňuje a co je mým koníčkem. A to je hudba a divadlo.“