Televizní kariéru jste začínala ještě v Československé televizi, ale největší slávu jste zažila na Nově. Jak na tu dobu vzpomínáte?

„Jako na něco, co už žádná nově vznikající televize nemůže nabídnout a zažít. Byla to první soukromá televize, která tenkrát stáhla téměř všechny televizní profesionály na trhu a nabídla skvělé podmínky, takže stručně – všestranná péče, zájem vedení o naše starosti, skvělé kolegiální vztahy, slušné chování i dobré platy. Protože začínala nová televize, která na tomto trhu otevřela nové cesty. Naše Televizní noviny sledovalo trvale několik milionů diváků denně. Ten vlak jsme prvních pět let dobře rozjeli a jede dál. Jak kvalitní veze zboží, to už nechci soudit.“

Vídáte se ještě se svým bývalým moderátorským parťákem Zbyňkem Merunkou?

„Občas si voláme, rozebereme všechno. Neztratil smysl pro humor, a tak to většinou prochechtáme. Ostatně, občas jsem měla co dělat, když prohodil vtipný »džouk« i při vysílání. Trávili jsme spolu většinu času ve vzájemné podpoře a to, že jsme oba novináři, bylo rozhodující. Naše předchozí zkušenosti se nám zúročily. Věděli jsme, o čem mluvíme, co a jak říct, ne jen přečíst.“

Proč jste vlastně odešla z Novy?

„Není třeba v tom hledat žádnou senzaci. Pan ředitel Železný mi nabídl další spolupráci, ale mně se nelíbily některé podmínky, a tak