14°C
Máte dvě děti. Než se narodily, chtěla jste pracovat, co to půjde?
Ano, s oběma jsem vysílala do poslední chvíle. Když jsem čekala Lucase, tak jsem měla termín porodu 24. prosince a ještě 21. jsem měla zapsanou službu. Pak jsem 11. prosince z porodnice volala, že už do práce nepřijdu. První záskok byla Míša Ochotská, druhý Kristýna Kloubková.
Jaké to bylo, vysílat s břichem? Vešla jste se vůbec za ten pultík?
(směje se) Bylo to náročný, přibrala jsem třicet kilo a kamera ještě přidává. Naštěstí ale máme šikovné stylisty, kteří mi dost pomohli střihem a výběrem šatů. Na druhou stranu to, že jsem v jiném stavu, všichni věděli.
V televizi a všude tam, kde vás živí tělo, se žádné výkyvy váhy neodpouští. Měla jste s tím někdy problém?
Jak jsem říkala, kamera obecně kila přidává, ale já jsem člověk, který sportuje, držím si váhu už léta stejnou. Když se cítíte dobře, tak vyzařujete i dobrou energii. V těhotenství jsem to vůbec neřešila. Je to jiný stav a jedla jsem, co tělo chtělo. Poporodní kila jsem taky neřešila. Z první mateřské jsem se vracela po šesti měsících a po druhé už po třech.
To byl tedy docela fofr. Bála jste se, že se nebudete mít kam vracet?
Byla jsem s vedením domluvená, že se vrátím, takže tyhle obavy jsem neměla. S Michalem (Michal Hrdlička, bývalý partner, pozn. red.) jsme měli možnost brát si služby zvlášť, aby s Linduškou někdo byl. Pomáhali i rodiče a paní na hlídání, díky tomu všemu se šlo vrátit tak brzy.
Nova tu asi ještě chvíli bude, jak dlouho to vydržíte vy? Budete zprávy uvádět i v šedesáti?
To je otázka osudu, ale já to opravdu neřeším. Dokud to půjde, tak to budu dělat ráda, až nastane chvíle, že ne, tak mám spoustu plánů a snů, které bych chtěla uskutečnit.
A jaký je tedy váš plán B? Třeba jiná televize?
Do televize už bych asi nešla, nevím… Splnila jsem si svůj sen, založila jsem nadační fond Lucky Be. Jsem patronkou neonatologického oddělení na Bulovce, kde jsem rodila, starají se tam o předčasně narozená miminka.
Myslela jsem spíš nějakou práci. Tohle vás asi neuživí.
Věřím, že by se nějaká našla.
Na vyšší post v televizi jste nepomýšlela?
(směje se) To by se vidělo. Já jsem nad tím vůbec neuvažovala. Tahle práce ke mně přišla, tak jsem jí vzala. Nebylo v tom nic složitého, a tak si v tom plynu.
To zní, jako byste byla narozena pod šťastnou hvězdou. Když ale člověk něco získá, něco i ztratí…
Můj holčičí sen byl stát se tanečnicí. Kdyby se mi vyplnil, tak jsem dnes pomalu v důchodu. Nikdy jsem netoužila po moderování zpravodajské relace. A o tom vykoupení máte asi pravdu, určitě jsem něco ztratila, ale nerada bych šla do detailů.
Proč? Týká se to mužů?
Nebudu ani napovídat, ale asi jo.
Proč o svých mužích nikdy nemluvíte?
Protože to nepatří do mého pracovního života. Je to úplně jiná stránka mého života, kterou nechci, aby někdo znal.
Když vás někdo potká na ulici a chce se s vámi vyfotit, promluvit si, to taky přece nevysíláte zprávy a nejste v práci.
Jasně, znají mě z televize, ale já taky o těch lidech nic nevím, s kým žijí, co dělají.
Na co se vás nejčastěji ptají?
Sledují můj osud. Občas si třeba něco přečtou a mají tendence přijít a nějak mě podpořit. Většinou to jsou milá setkání.
Je něco, co se o vás povídá a vy to úplně nesnášíte?
Hodně se psalo, že jsem se dostala do televize, protože jsem panu Železnému, tehdejšímu řediteli Novy, zalévala kytky a vařila kafe a díky tomu jsem se stala moderátorkou. Není to pravda, protože do té doby, než jsem začala vysílat, jsem ho vůbec neznala. Poprvé jsme se setkali, když se přijel podívat na vysílání. To byla první věc, kterou jsem uváděla v rozhovorech na pravou míru, aby lidi věděli, že to místo rozhodně nemám přes postel. Že jsem naopak důkaz toho, že stačí být ve správnou chvíli na správném místě.
Oproti partnerům životním vám ten pracovní vydržel po celou dobu jeden. Stýkáte se Reyem i mimo práci?
Hrozně jsme si lidsky sedli, což je důležité. Moderujeme spolu i různé akce mimo televizi. Jsme spolu tak sladění, že už si nic moc dopředu připravovat nemusíme. Dokonce bydlíme kousek od sebe, potkáváme se na nákupu, děti chodí do stejné školky. Ale že bychom si denně volali, nebo jsme jezdili na dovolenou, to zase ne, to bychom už spolu byli opravdu pořád.
Moderovala jste zprávy někdy s někým jiným?
Ne. Bereme si dovolenou ve stejné časy, a když si jeden z nás vezme volno, má ho ten druhý automaticky taky. Bez sebe ani ránu. Já Reyovi byla věrná, on si jiné dámy vyzkoušel v době mé mateřské. (směje se) A víte co? Já bych ani jiného nechtěla.
Když byste si dala vedle sebe fotku z prvního vysílání a z toho zatím posledního, zasmála byste se?
Docela dost. Přesně si pamatuju, co jsem měla na sobě. Bylo to fialové sako s páskem, vyčesané vlasy a byla jsem dost výrazně nalíčená, abych působila starší. Proto mi přijde, že když se podívám na sebe dnes, že vypadám mladší. Účesy a oblečením mě dlouho zestaršovali. Já jsem si za těch dvacet let prošla snad vším - nosila jsem výrazná saka s puntíky, kytkami, růžové pusy…
Které období bylo nejhorší?
Nemám ráda vzory, nepůsobí moc hezky na kameře. Takže vzorovaná saka byla za trest, na druhou stranu se musíte umět přizpůsobit.
Vaše děti Lucas a Linda se na zprávy dívají? Dovolíte jim to?
Chtějí vidět maminku, takže mi do televize zamávají, pošlou pusinku a pak jdou do postele spát, nebo čekají, až přijdu. Nechci, aby se dívaly, protože to není pro děti. Jsou ještě malé.
Vnímají to, že máma je slavná a všichni ji znají z televize?
Už si začaly uvědomovat, že je v naší rodině něco jinak. Třeba o mě mluví děti ve škole a ve školce. Nedávno jsme byli na výstavě aut a bylo tam pár lidí, kteří se se mnou chtěli vyfotit, nebo si přišli pro podpis. Když se to opakovalo už poněkolikáté, tak Linduška naprosto bezprostředně prohlásila: Už zase? Byla to sranda, na druhou stranu je to těžké, protože se chcete věnovat dětem, být s nimi, ale zároveň vyhovět i lidem, kteří jsou milí. Pán se naštěstí zasmál a já pak nasadila sluneční brýle, abych byla trochu anonymní. Stejně to ale moc nepomohlo.
Pro vás je trend selfie fotek asi trochu pohroma, že?
Jo, to je pravda, to dřív nikdo nechtěl, teď každý. (směje se) Ale hodně lidí je při tom překvapeno, jak ve skutečnosti vypadám. V televizi působím mohutně, a že jsem vysoká. Jenže já mám něco přes sto šedesát centimetrů a jsem dost drobná.
Chodí vám do televize návrhy od chlapů? A třeba i takové, které vás zaujmou?
Pár originálních mi přišlo. Říkala jsem si, že je to jiné a docela mě ten člověk začal zajímat. Pak ale vždycky převládne pocit, že se s nikým takovým nesejdu, protože nevíte, jestli chce Lucii z televize, nebo protože se mu líbím. Je to těžké. Možná kdyby to bylo v cizině, tam jsem anonymní.
A tam vás někdo na kávu pozval?
Stává se, že když jsem někde, občas to někdo zkusí. Tam mám alespoň jistotu, že mě oslovil, protože se mu líbím. Žádnou velkolepou historku ale nečekejte, protože já se jen tak zlákat na pozvání nenechám. Už to je těžký, a život s chlapama, to je přímo složitý.
VIDEO: Lucie Borhyová prozradila recept na věčné mládí a úsměv: Energií mě nabíjejí děti!
Lucie Borhyová prozradila recept na věčné mládí a úsměv: Energií mě nabíjejí děti! Blesk TV
NAJEDNOU 
