Pád na úplné dno přišel po jeho prvním celovečerním snímku Kanárek, kde sám sebe obsadil do hlavní role feťáka. Paradoxně byl v té době čistý, zbavil se závislosti na heroinu. Ale neúspěch filmu a dva miliony dluhu ho připravily o bydlení. Ze dne na den skončil na ulici, netrvalo dlouho a do cesty mu vstoupil pervitin. Zatímco závislosti na heroinu se půl roku zbavoval v Bohnicích, pervitin porazil sám.
Život na ulici nebyl tak drsný, jak si mnozí představují. „V první řadě je důležité nezmrznout. Pro mě je nejvíc fascinující, jak neuvěřitelně adaptabilní člověk je. Zvyknete si hned. Vnímal jsem to opačně, pro mě to bylo prodloužené dětství. Mohl jsem si dělat, co jsem chtěl. Je to iluze velké svobody. V tom je to bezvadný. Lidské tělo i psychika si na všechno zvyknou strašně rychle… Velmi rychle to začnete brát jako svůj život,“ řekl v rozhovoru pro Téma režisér.
Během života na ulici se potkal i s Katkou, hrdinkou dokumentaristky Heleny Třeštíkové. „Nevěděli jsme o sobě, že ona je narkomanka Katka z toho dokumentu a že já natočil Kanárka. Potkávali jsme se na té ulici, několikrát jsme si dlouze povídali. A asi týden jsme spolu bydleli v jednom bytě, ještě s dalšími asi deseti narkomany,“ prozradil Viktor, který měl po letitém užívání drog zdravotní problémy.
„Velké problémy se zuby, žloutenku typu C. Tělo bylo třeba vyčistit a vyzdravovat velmi dlouho. Vlastně to dělám doteď. Skoro vůbec nepiju alkohol. Už jsem se v životě ‚nakalil‘ dost,“ tvrdí Tauš.
. Navíc bývalý narkoman 
.
