Zatímco v práci jste velmi úspěšný, v partnerských vztazích už je to horší, čím to?

„Pokud bych trochu bilancoval a vzhledem k tomu, že mi letos bylo 50, asi bych i mohl, tak jsem v minulosti udělal spoustu chyb a některé z nich byly až kardinální. Stálo mě to dost věcí, teď nemyslím jen finančně, ale celkově. Takže některá taková ohlédnutí do minulosti nejsou rozhodně moc příjemná. Na druhou stranu se mi i něco docela povedlo…“ (usmívá se)

Myslíte vaši dcerku?

„Ano, samozřejmě, dařilo se mi v práci, divadlo, natáčení, ale že mám dceru Claudinku, je vůbec to největší, nejkrásnější, co mě v životě potkalo.“

S maminkou Claudinky, producentkou Simonou Brdičkovou (40), se kterou jste žil 13 let, ale už nejste…

„Že se nevydařil vztah, to se prostě v životě stává. Je opravdu těžké spojit dva absolutně rozličné živočišné druhy. A to je muž a žena. Sloučit je v harmonický vztah je něco neuvěřitelně výjimečného. Můžete mít mnoho tolerance a snahy, ale tím, že jsme chybující, a někdy pohár přeteče... Tak to prostě je.“

S dcerou i bývalou partnerkou se prý ale dál vídáte velmi často…

„Ano, a to díky tomu, a jsem za to velmi rád, že jsme našli cestu, jak být vedle sebe. A teď nemyslím jen s dcerou, ale i s bývalou partnerkou. A myslím, že se nám daří mít vztah takový, aby to dcera dokázala pochopit, není tam žádná nenávist nebo něco podobného. Bydlíme od sebe sto metrů, a i když máme občas, jak bych řekl, vlnu tsunami, tak se to zase vždycky uklidní a jsme schopni najít společnou řeč. Vykoukneme, zavoláme na sebe, řešíme věci, je to tam. Dcerka je střídavě u jednoho z nás, já si ji k sobě beru, kdykoliv mi to práce dovolí.“

Rozpad vztahu nebývá jen chybou jednoho z partnerů, cítíte i svou vinu?

„Ano, já jsem člověk, co má takové výkyvy, tak to prostě je, ale upřímně musím říct, že se snažím s některými věcmi, které se mi v životě staly, bojovat. A každý takový boj, aby byl vítězný, nebo aspoň plichta, bývá opravdu těžký.“

Co máte třeba na mysli?

„Každý si s sebou nese nějaké věci, a já nejsem výjimkou. A občas mě ovládne »démon dobré skleničky«… Nejsem žádný závislák, ale občas mám potřebu, jak se říká, vypláchnout si hlavu. Já pro to mám svůj výraz: Uříznout si hlavu a hodit ji na hnůj. I se všema s… , které se tam nahromadí. A pak je zase klid a vše je zalité sluníčkem, i když bez ztráty kytičky to vždycky není…“

Když vás tedy ten démon občas ovládne, dokážete ho vždycky sám zastavit?

„Ano, dokážu. A jsem tomu rád.“

Proč si myslíte, že se vám to vlastně stává?

„Asi proto, že jsem životní požitkář, mám rád požitky života, jak říká Adélka Gondíková: Martin má své životní discopříběhy…“

Požitky života ale asi nespatřujete ve svatbě… Přitom v seriálu Chlapci a chlapi jste se oženil už skoro před 30 lety! A potom ještě v Ordinaci v růžové zahradě a Přístavu…

„Nedá se říct, že bych svatbu neřadil mezi požitky, prostě se tak ještě nestalo. Jak vidíte, zatímco v seriálech moje vztahy dopadají dobře a končí šťastnou svatbou, v reálu v tomto směru zatím prohrávám. Dosud jsem to »ano« nikdy v životě nevyslovil. Ale doufám, že mám ještě šanci, třeba mě čeká premiéra a ty já mám rád!“ (usmívá se)

Máte teď partnerku, se kterou byste si to »ano« mohl teoreticky říct?

„Ne, jsem teď v tomto směru na volné noze.“

V divadle ale nejste úplně na volné noze?

(usmívá se) „Kdepak! Jsem opravdu natvrdo ženatý s divadelním spolkem HÁTA a jeho ředitelkou Olgou Želenskou. Hrají tam třeba také Lukáš Vaculík, Zbyšek Pantůček, Mahulena Bočanová, Adéla Gondíková, Ivana Andrlová a další. Vystupujeme po celé republice i na Slovensku. Jsme prostě profesionální divadlo na kolech, jedou s námi jak kulisy, tak i třeba garderoba, vlásenkářka, kulisáci, prostě všichni a všechno, co k takovému divadlu patří. Ale i kočovné divadlo má svůj domov a my ho máme v pražském Divadle Palace.“

Jak se vašemu spolku daří?

„Máme narváno a lidé se baví, to znamená, že nám to jde dobře. Až tak dobře, že se při představení ve Zlíně diváci při hře Tři bratři v nesnázích tak smáli, až se za břicha popadali, a jedna paní se smíchy dokonce počurala. Což pro nás byla vlastně velká pochvala!“

Velké ovace nyní sklízíte také v pražském Divadle Kalich, kde hrajete od září v novém muzikálu Krysař. Dostal jste roli starosty na castingu?

„Ano, dostal jsem od ředitele Kalichu Michala Kocourka nabídku, zda bych nechtěl spolupracovat na muzikálu Krysař. Tak jsem se přišel do divadla ukázat. A poprvé jsem tak měl možnost setkat se s režisérkou Mirjam Landa.“

Jak probíhal konkurz?

„Dostal jsem jako zadání roli hostinského, který má celkem tři velké písně. Po konkurzu, na kterém jsem mírně zahalekal, se ozvalo z úst režisérky: Martine, měla bych pro tebe roli starosty, která nezpívá, co ty na to?“

Co jste řekl?

„Odvětil jsem: »Ale jo, rád, myslím, že to tak bude lepší!« (směje se) A tak hraju roli starosty… a k tomu mám čtyři velké písničky! A také do sbírky novou zápornou postavu.“

Zkoušky nového muzikálu byly prý hodně tvrdé!

„Musím říct, že šichta to opravdu byla, zkoušeli jsme každý den od rána od devíti s hodinovou pauzou do 17 hodin. Já jsem samozřejmě nezkoušel každý den, ale company jela na dvě směny, hluboce před nimi smekám. A poslední tři neděle před premiérou se jelo nonstop.“

Panoval přísný režim? (usmívá se)

„Jasně, každý den jsme podepisovali prezenčku a nechybělo mnoho a zavedly se divadelní píchačky. A výborný produkční Zdeněk Bubák na nás od rána do večera procvičoval svoje bububu!“

Už jste zmínil, že vám tak do sbírky záporných postav přibyla další role, záporáci vám opravdu jdou!

„Je fakt, že záporné postavy se vždycky hrají líp než kladné, jsou efektnější. Ale to zase neznamená, že by to zlo bylo prvoplánové. Zlo má mnoho podob…“

Jako třeba váš Bobo Švarc v Ordinaci v růžové zahradě?

„Přesně, z něho se nakonec vyvinula společně s Heluš poměrně humorná postava. Každá role má v seriálech vývoj. Začátek Boba byl opravdu velmi negativní, byl to takový Mega- Cvach. Moderní svině, která je schopná přes mrtvoly udělat absolutně všechno. A stalo se. Okradl jsem lidi, uplatil je, skoro zabil na sále. Ta postava má u diváků oblibu a scenáristé pochopili, že by bylo dobré ji nasměrovat trochu jinak.“

Spojit vás s Heluš?

„Ano, Heluš je také potvora, tak proč nespojit dvě svině do jednoho velkého svinstva. Přitom ale vznikají i neuvěřitelně humorné situace. A podařilo se vytvořit dvojici, na kterou se lidi těší a očekávají, co zase vymysleli za lumpárnu, funguje to.“

Natáčení, divadlo, máte toho pracovně habaděj, dokážete si udělat čas i na pěkné soukromé věci?

„Samozřejmě, jsem třeba rád, že teď přijdu domů, pojedu pro dceru na koně, vezmeme naši německou dogu Limpi a vyrazíme na dlouhou procházku nebo si vyjedeme na kole. Větší akce ale musím vzhledem k mé pracovní vytíženosti plánovat dlouho dopředu. A moc mě to plánování s Claudií baví.“

Jaké máte nejbližší plány?

„Užít si Vánoce a jako již tradičně 3. ledna odjet do rakouského Nassfeldu na velkou 11denní lyžovačku. Už se moc těším, večer pak dlouhej doutníček a pohoda.“

Řada čerstvých padesátníků má tendence dávat si předsevzetí, držet diety, vést konečně zdravý život, co vy?

„Držel jsem různé diety, snažil se o zdravou životosprávu, a vždycky jsem měl silný rozjezd. Horší už to ale bylo s výdrží. Přiznám se, že jakýkoliv zákaz a omezení, které jsem si kdy dal, je pro mě takové tabu, co mě dráždí. A mám chuť je porušovat. Když si třeba řeknu: Nebudu už nikdy v životě jíst kachnu a takové tučné věci, tak z toho mám trauma. Takže je lepší na tyto věci nemyslet a přicházejí méně často. Kachnu si dám stejně jako třeba svíčkovou tak dvakrát do roka.“

Přesto, dal jste si už nějaký příkaz, který se vám daří plnit?

„Ano, řekl jsem si: Já se pokusím, aby se mi dařilo hezky žít. To úplně stačí. Abych cítil, že to není jen o nějakém shonu a běsu, plnění povinností a tak dále. Snažím se, aby mi život neproklouzával mezi prsty. A to s vědomím, že život se neskládá jen z vítězství a proher. I remíza může být totiž někdy jedno velké vítězství!“

VIDEO: Martin Zounar o poslední roli Miroslava Zounara: Třetí Slunce, seno, musel ošidit!

Video
délka: 00:41

Martin Zounar o poslední roli Miroslava Zounara: Třetí Slunce, seno, musel ošidit! Petr Macek, Petr Soukup

Fotogalerie
6 fotografií