7°C
Čím vás přítelkyně Bára uhranula, když přišla do pořadu Uvolněte se, prosím, kde jste ji spatřil poprvé?
„Vůbec jsem nevěděl, že hraje tenis, nikde jsem ji snad ani předtím nezaregistroval. Barunka se mi ale přiznala, že si mě šla tenkrát vlastně obhlédnout. A mě po chvíli velmi zaujala také. Mého otce se spousta lidí bojí, což nechápu, nekouše. Můj táta nikoho účelně neztrapňuje. Když je někdo hloupej nebo arogantní, utopí se sám ve vlastní šťávě. Báru si tam otec pozval hlavně kvůli těm sprosťárnám, co vypustila na kurtě, a všude se o tom psalo. Bára mu byla sympatická, protože se někdy taky takhle zlobí a nadává, akorát to není na kurtě.“
 Vulgarita vám na Báře nevadí?
„Já být na tom kurtu, tak se budu chovat stejně nebo bych brečel nebo by mě možná odvezla sanitka, takže na jednu stranu ji chápu. Je to strašný tlak na jednotlivce.“ 
Díky pořadu jste si ale našel více slečen. Kolik jich bylo?
„Ano, pár jich bylo…“
 Často jste prý přijímal nabídky i od fanynek?
„Byl jsem mladej a blbej. Využil jsem všeho, co šlo.“
 Teď už jste věrný?
„Jsem, ono to totiž nikam nevede. My chlapi to máme geneticky. Chceme toho co nejvíc vyzkoušet a asi si něco dokázat. Nebo já nevím, proč to vlastně děláme.“
 Říkal jste kdysi, že u žen vás nezajímá, jaké jsou, ale jak vypadají. U Báry to platí také?
„No neplatí, protože Bára není povrchní. Objevil jsem s ní, že s holkou může být sranda. Dneska už mě zajímá víc to, jakej je člověk komplexně, než jenom zjev. Už nejsem tak blbej a povrchní jako dřív.“
 Zamilovaný ale rozhodně nejste poprvé. Velkou láskou pro vás byla Zuzana Norisová, pro kterou jste složil píseň. Byla to vaše první láska?
„No to rozhodně ne, ta byla asi tak padesátá. To spíš ale byla neopětovaná láska, na rozdíl od té s Bárou.“ 
Složil jste píseň už i pro Báru?
„Hmm, něco se chystá.“ 
Vy jste hudební bohém, Bára má sportovní disciplínu, to jsou naprosto odlišné životy. Máte na sebe vůbec čas?
„Snažíme se, jezdím často s Bárou na turnaje a Barunka zase se mnou na koncerty. Mám teď hodně práce, takže na tréninky s ní nechodím, to mě ani nebaví, koukat se, jak dokola běhá na jednom místě.“
 A turnaje vás baví?
„Jako jo, ale chvilku. Já se na to mnohem radši koukám v televizi než přímo na kurtu. Vadí mi to, že odtamtud si jen tak neodejdete a pak taky to zázemí.“ 
Co přesně vám na něm vadí?
„Jsou tam pořád ti samí lidé, furt je ticho. Na Wimbledonu jsou všichni pořád se sluchátky a jedí si lososa. Připadám si tam jako ve vrcholovém blázinci. Na druhou stranu ti lidé mají můj obdiv pro to, co dělají. Jsou to novodobí gladiátoři. Jsou pod tlakem, jaký si normální člověk včetně mě nedokáže představit.“ 
Říkal jste všude ticho, ale když jste fandil vy, tak ticho nebylo…
„Ze začátku jsem nevěděl, že mezi prvním a druhým podáním se netleská a musí být ticho. Já jsem tam jako jediný řval, když soupeřka zkazila první podání.“ 
Vypadáte jako sportovní typ, ale z vašich odpovědí mi zase přijde, že ke sportu moc netíhnete…
„No nejsem vůbec, postava jsou geny. A nemám řidičák, takže toho dost nachodím.“ 
Takže tenis si s Bárou nezahrajete?
„Ale jo, my hrajeme… Na playstationu. (smích) Tam ji porážím, tam jsem Federer.“ 
Ten Federer, kterého jste napoprvé nepoznal?
„Přesně ten.“ (smích) 
Udělal jste si s ním aspoň fotku?
„Nikdy jsem se s nikým známým nefotil. Asi je to tím, že jsem vyrostl v prostředí známých rodičů a viděl jsem, že je to hodně nestálé prostředí. Jednou nemáte co jíst a pak se ukážete v seriálu a všichni vás znají. Já bych fotku s Rogerem na památku chtěl, ale je mi hanba ho oslovit. Bára mi slíbila, že až bude končit s kariérou, tak při loučení obejdeme všechny tyhle hvězdy, abychom měli památku.“ 
Co tedy na turnajích děláte, když má Bára tréninky? Údajně neumíte anglicky…
„Neumím, takže většinou tam ležím a žeru. Já jsem trochu takový retardovaný brácha Báry - klíště. Ale funguju strašně dobře v tom, aby ona neměla nervy ze zápasu. Stará se o mě a nemusí tolik myslet na tenis.“
 Můžete mít třeba sex, nebo má Bára nějaké zákazy?
„To jsem si taky myslel, byl jsem za šamana. (smích) Pak mi ale Bára řekla, že to jsou nesmysly. Může si tam každý dělat, co chce, aspoň v tomhle.“
 Plánujete už svatbu?
„To se uvidí, my si chceme zkusit kus normálního života. Zrovna jsem říkal, že přerušovaný vztah je jako přerušovaný sex, občas je to dobrý…“ 
Jak to myslíte?
„Bára jede třeba na měsíc pryč, pak je tu tejden a zase jede pryč. Z toho týdne na sebe máme tak jeden den. My jsme spolu třeba nebyli ještě ani jednou na dovolené. Tohle prostě potřebujeme ještě všechno zažít.“ 
A děti už byste chtěl?
„Chtěl, strašně, ale netlačím na ni nějak, zatím má Bára jedno dítě – mě.“
 Pro Báru by to asi znamenalo konec kariéry, že?
„Právě, konec pětadvacetileté kariéry. Když od čtyř let makáte, pak jste třeba teprve tři roky ve světové dvacítce, tak se vám nechce končit.“
 Pro vás kariéra nekončí. 4. září vám vychází první videoklip »Pod vodou jsme bílí«, který jste nazpíval se svou novou kapelou The Gipsy brothers. Neměli vám Romové za zlé, že jste ze slavné rodiny?
„Romům je to jedno. Když tu byl Johnny Depp, který měl jet do Karlových Varů, tak se zastavil v Praze a poznal moje kamarády. Místo toho, aby jel do Varů, zůstal tady na Smíchově v romské rodině. Tancoval jim tam na stole a oni vůbec nevěděli, že je to Depp.“
Budete zpívat v romštině?
„Budeme zpívat jen v romštině. Ta řeč je krásná, hrozně dobře se mi v ní zpívá. Mám ambice dostat se s touto kapelou i za hranice na etnofestivaly a podobně.“ 
O čem vaše nová píseň pojednává?
„Vlastně o tom, co se teď děje, jak si člověk dokáže v hlavě dělat předsudky. Vidíte v tramvaji tmavého kluka, má sluchátka a už vás napadá, jak plánuje odpálit bombu. Když teď vidím, co se vlastně děje, tak mám pocit, že je to podobné, jako když utíkali židi před druhou světovou. Proto já s těmi lidmi, co utíkají ze Sýrie, soucítím. Myslím si, že už jsou zase ty nůžky bohatých a chudých strašně rozevřené. Máme se tu jako prasata v žitě a ještě se mračíme. Vyhazují se tu tuny žrádla, dochází voda…“
Proto jste založil skupinu s Romy?
„Vždycky jsem nějakého Roma v kapele měl. Vyrostl jsem s nimi na Výstavišti v Holešovicích a vždycky jsem k nim měl velké sympatie i oni ke mně. Byli jsme všichni označeni známkou z chování jako verbež a v předmětech jsem bojoval, abych nepropadl. Zároveň jsme ale byly ty nejsvobodnější děti na celé škole, nebo spíš za školou. Měly jsme svůj humor, který byl hodně černý a specifický, a to mi bylo hodně blízký. 
Romy asi máte v oblibě, že?
„Já jsem tak trochu cikán. Oni se umějí skvěle bavit, což je v Česku velký problém. Česká »nasranost« je asi nejhorší v Evropě. To vidím i na svých koncertech. Někdy musíme s kapelou opravdu dřít, aby se lidi uvolnili a začali tančit. Romové tančí ihned. Stačí jim rytmus.“
 Jak mám chápat výraz česká »nasranost«?
„Když hraju na Slovensku, tak se lidi baví, jsou temperamentní a nestydí se za to. Tady to někdy spíš vypadá, že jste na nějakém konkurzu - všichni stojí, ruce složený na prsou a jen civí. Samozřejmě není to tak vždycky. Třeba na Moravě pařej od začátku.“
 Takže vás muzika uživí dobře?
„Měl jsem štěstí, že mě vždycky někdo ocenil, ale nikdy jsem nebyl ten mainstreamovej zpěvák. Naopak jsem byl pro tu většinu synek otce z jeho slavného pořadu, kde mě viděli stát a tleskat.“
 Stále vás účinkování v show vašeho otce baví?
„Pořadu vděčím za to, že se s tátou vídám. Máme toho oba hodně a nebýt toho, skoro se neuvidíme. Musím ale říct jednu věc. Tento rok jsem se v pořadu tak strašně bavil. Nevím, jestli otec bere nějaký drogy nebo vitaminy, ale opravdu je to neuvěřitelné. Já jsem pro něj jeden z nejtěžších diváků, protože to už musí být, aby mě něčím překvapil nebo pobavil, když se s ním vlastně uvolňuji odmala. A letos jsem se fakt nachlámal jako blázen. Takže ano, baví. Hrajeme už 13 let a na tátu jsem hrdej, je to frajer.“
VIDEO: David Kraus přiznal, kdo mu nesmí do postele!
David Kraus přiznal, kdo mu nesmí do postele! Kristýna Léblová, Lukáš Červený
