Hvězda filmů Kladivo na čarodějnice či Requiem pro panenku je totiž už přes rok po cévní mozkové příhodě upoutaná na lůžko!

V Bratislavě se staráte o nemocnou maminku a do toho jezdíte hrát do Ostravy. Jak to zvládáte?

„Je to velmi náročné, a hlavně na dlouhou dobu. Bohužel. Často si popláču v zákulisí, protože v posledních letech maminka říkala, že největší radost má z toho, když se na mě chodí dívat do divadla a slyší mě zpívat. Ještě před dvěma roky byla v Ostravě na premiéře muzikálu Sunset Boulevard. A věřím, že kdyby viděla Rebeccu, měla by ze mě radost.“

Třeba vás ještě uvidí!

„Obávám se, že už mě na divadle asi neuvidí… Stejně jako tatínek, režisér Pavol Haspra, který zemřel před třinácti lety na akutní leukemii. Dodnes se nemohu s jeho smrtí vyrovnat. Moc mi chybí.“

Já mám ale stejně pocit, že je tady vaše maminka s námi. Když se dívám do vašich očí, jako bych viděl ji!

„Ona je má ale hezčí… Modré, kočičí.“

V 90. letech jste měla díky Draculovi našlápnuto stát se muzikálovou hvězdou v Praze. Jak na to vzpomínáte?

„Dracula byl pro mě velký zážitek. Zažila jsem tam režiséra Jozefa Bednárika, skladatele Karla Svobodu, textaře Zdeňka Borovce, choreografa Richarda Hese… Dnes už jsou všichni, bohužel, mrtví. Až mě mrazí, když to říkám!“

Poté jste ještě zazářila ve Vlasech, ale pak jste se z Prahy vytratila. Proč?

„Když jsem v Draculovi řekla, že jsem udělala konkurz na hlavní ženskou roli ve Vlasech, tak mě vyhodili. Tenkrát se nesmělo hrát v konkurenčních muzikálech! Navíc jsem se tehdy rozešla s přítelem, tak jsem se vrátila do Bratislavy.“

Muzikálový herec Vojta Drahokoupil o své roli Ferdy mravence.

Fotogalerie
20 fotografií