Už se chystal na živý vstup, náhle do Miroslava Karase ale nacouvala dodávka. Reportér začal do dodávky bušit. „Odjeďte s tím, já mám za minutu živé vysílání,“ volal. „Metr dopředu,“ přikázal později. Pak to samé zopakoval v polštině, čemuž už řidič rozuměl a jeho přání vyhověl.
Když se dodávku podařilo přemístit, začaly jak o život tlouct zvony na nedalekém kostele. Zvonění bylo tak silné, že Karas v odposlechu, který měl zavedený do ucha, vůbec nic neslyšel. „Nic neslyším! Já vůbec nic neslyším,“ začal panikařit. V tu chvíli vypadal, že se o něj pokouší infarkt...
A když už konečně začala fungovat technika, spadla mu na hlavu halda sněhu. „Já stojím pod stromem,“ ohlašoval do mikrofonu už značně promrzlý a lehce navztekaný.
