„Karel o sobě velmi pochybuje a je vždycky velmi rozpačitý. Nejen že se toho bál, ale rád se nechává přemlouvat. Říká, že má málo času...,“ prozradil režisér Viktor Polesný (67). „Nakonec se to ale povedlo a byla to krásná práce. Roden je výborný herec, a navíc je Masarykovi podobný,“ pochvaloval si.
Režisér vybíral podle dochovaných portrétů i další herce, aby typově odpovídali skutečným postavám. Do role domnělého vraha Leopolda Hilsnera obsadil Karla Heřmánka ml. (27). Roli mu »dohodil« otec Karel (68).
„Viktor Polesný říkal, že chystá film o hilsneriádě. A protože jsem točil studentský film, zafungoval trochu i můj táta. Poslal ho režisérovi a jemu se to líbilo,“ prozradil Blesku syn známého herce. První část Zločinu v Polné uvede ČT1 v neděli 31. ledna od 20 hod., druhou pak příští neděli ve stejném čase.
Jak to bylo doopravdy?
Na jaře 1899 byla v Polné brutálně zavražděna švadlena Anežka Hrůzová (†19). Vrah ji nejprve uhodil zezadu do hlavy holí a kameny, potom přiškrtil provazem a nakonec prořízl hrdlo ostrým nožem. Z činu byl obviněn tehdy 22letý, nepříliš bystrý židovský chlapec Leopold Hilsner.
Stalo se to totiž na konci židovských Velikonoc ‒ Pesachu, na jehož oslavu je podle středověké pověry potřeba panenské krve. Verze rituální vraždy vyhrála, protože Hrůzová měla zemřít na totální vykrvácení, na místě činu přitom nebylo zdaleka tolik krve, kolik jí měla podle pitvy ztratit.
Obviněn byl Hilsner a strhla se štvanice na Židy, »hilsneriáda«. Jako jeden z mála se na stranu obviněného, byť ho považoval za ničemu, postavil profesor a pozdější prezident T. G. Masaryk. Prostě proto, že pozadí procesu viděl čistě jako antisemitské a chtěl se dopídit spravedlnosti, i když za to sám čelil nenávisti.
Prezident Miloš Zeman (71) promluvil o Masarykovi, kterým právě kvůli případu Leopolda Hilsnera lidé opovrhovali. „Mnohokrát se mu stalo, že mu dav vytloukl okna a studenti mu pískali u přednášek,“ prohlásil Zeman.
Hilsner byl odsouzen k trestu smrti oběšením, pak mu byl trest zmírněn na doživotí. Ve vězení strávil 19 let. Až v březnu 1918 mu udělil císař Karel I. milost a on dožil pod cizím jménem ve Vídni, kde mu byla z pokynu prezidenta Masaryka vyplácena podpora.
Zemřel v lednu 1928 ve věku 51 let. Nikdy nebyl očištěn, stejně jako nebyl dopaden skutečný vrah. Traduje se ale, že na smrtelném loži se k smrti Anežky přiznal v roce 1961 její bratr Johan. Motiv? Prý majetek po rodičích...
