9°C
Paní ministryně je mladá, dynamická žena. Chrlí spoustu nápadů, které ale bohužel zanikají v jejím jednostrunném projevu. Drží si jednu tóninu bez zvýrazňování slov, která bychom si měli pamatovat. Divák a posluchač se pak v jejím projevu, který nemá temporytmus, neorientuje. Neví totiž, kde končí nebo pokračuje.
Vytkla bych jí také roztahaná pražská »áčka« a »éčka« a uměle prodloužené konce vět. Také bych byla ráda, kdyby dodržovala pravidla české gramatiky! Myslím, že v její funkci je to nutnost!
Nedodržuje tvary některých sloves, která se pojí se šestým pádem, tedy zvratná slovesa. Řekne třeba: zmínit něco, což je spojení se čtvrtým pádem, a to je špatně. Správně je ‒ zmínit se o něčem.
Naše řeč je zvukomalebná, postavená na samohláskách, které by se neměly »zdrcávat«. Paní ministryně jako nejvyšší představitel školství, a tedy i určitý arbitr češtiny, by to měla dodržovat.
Běžte vážená paní do háje. Kdo z vlády je vystudován ve svém oboru? Je to sám lump a komediant. Paní Valachová se vůbec ničím nelíší od ostatních primitivů ve vládě. 
