Siegel byl v minulých dnech v Praze, kde se společně s Gottem zúčastnil natáčení show pro rakouskou televizi Vera bei…, která dnes večer poběží na stanici ORF 2. A Blesku v pauzách mezi natáčením Siegel odpověděl na několik otázek.

Čtyři roky jste byl v Německu producentem Karla Gotta. Největším hitem, který jste pro Karla napsal, je rozhodně píseň Babička. Jak vznikla?

„V době naší spolupráce byla mou druhou ženou krásná Češka, se kterou mám dvě krásné děti. Jejich babička k nám jezdila velmi často na návštěvu a mne během jedné z jejích návštěv napadlo téma písně, které jsem sdělil mému dlouholetému spolupracovníkovi, textaři Berndovi Meinungerovi. Záhy napsal text a nabídli jsme ji Karlovi. Moc se mu do téhle písně nechtělo, ale dodnes je to jeden z jeho největších hitů a jeho koncerty jsou v německy mluvících zemí bez téhle písně dodnes nemyslitelné. Každý totiž máme nebo jsme měli babičku, na kterou nikdy nezapomeneme. Písni s textem: »Zpívala, vařila, tančila, smála se a my jsme s ní byli šťastní - byla to naše babička« jsme se prostě trefili a zasáhli srdce všech bez rozdílu věku. S Karlem jsem spolupracoval moc rád, patří k těm velkým umělcům, kteří do svých písní dávají naplno své srdce a svou duši. A to ne všichni velcí tenoři s krásným hlasem umí. Nevylučuji, že spolu v dohledné době ještě něco uděláme“

V Praze jste úplně poprvé. Jaké jsou vaše dojmy?

„Jsem Prahou doslova okouzlen. Nikdy nezapomenu, jak jsme s Karlem a našimi přáteli seděli do pozdních večerních hodin v jedné restauraci na břehu Vltavy nedaleko Karlova mostu, povídali si a popíjeli. Mám radost, že jsem se do Prahy, o které jsem toho tolik slyšel, podíval, a těší mne, že jsem pro jednoho z největších umělců této země mohl napsat tolik hezkých písní, které řadím k nejkrásnějším písním mého života“.

Těšíte se přízvisku Mr. Grand Prix. Jak jste ho získal?

„Jednadvacetkrát jsem se zúčastnil Velké ceny Eurovize. Když švédská skupina ABBA Eurovizi vyhrála s písní Waterloo před rovnými čtyřiceti lety, byl jsem u toho a má píseň zpívaná Irene Sheer skončila na čtvrtém místě. Jednou jsem eurovizní klání vyhrál, to bylo v roce 1982 s písní Ein bisschen Frieden a mou píseň zpívala tehdy mladinká zpěvačka Nicole. Třikrát mé písně obsadili druhé místo, dvakrát třetí a dvakrát čtvrté. Tak jsem přišel k mé přezdívce. Velká cena Eurovize prostě patří neodmyslitelně k mému životu. Nejhezčí na ní je, že když se do téhle soutěže s vaší písní probojujete, můžete ji naráz představit 200 – 300 milionům televizních diváků. To je neskutečná věc, a proto dokud mi bud sloužit zdraví, budu se Grand Prix Eurovize zúčastňovat“.