Jaký byl Michal jako malý kluk?

„Byl hodné a veselé dítě. V 9 měsících začal chodit a pak už jen běhal. Staral se o mladší sestřičku Lucinku a nikdo jí tak nemohl ublížit. Od malička tvrdil, že půjde k cirkusu. Pak zvítězilo herectví.“

Po kom zdědil herecký a hudební talent?

„Hudební asi po dědečkovi (mém tatínkovi), který hrál krásně na housle ve folklorním souboru Slezan a Míša byl jeho miláček. Komediantství má po tatínkovi, no a tu svoji dobrotivou povahu má asi po mně. Do dnešní doby se chová nejen ke mně, ale ke všem ženám hezky a nikdy nezapomene kytičku.“

Kdy vás Michal nejvíce naštval?

„Když udělal přijímací zkoušky na JAMU v Brně a řekl, že tam nenastoupí. Chtěl si jen zkusit, jestli na to má. Potom šel hrát do divadla v Havířově, kde dostal angažmá! To mě tenkrát naštval.“

Jaká byla jeho nejoblíbenější hračka?

„Lunochod na baterie a hra »Jen počkej, zajíci!«. Pak byla jeho největší záliba cyklotrialové kolo, které mu složil tatínek.“

Kdy vám udělal největší radost?

„Když mě udělal šťastnou babičkou milovaného vnoučka Alexka.“

Složil vám někdy písničku nebo básničku?

„V druhé třídě na MDŽ mi složil básničku: Milované mamince, kterou mám rád, můžu se s ní smát, můžu si s ní hrát, dávám k svátku kytičku a sladkou hubičku. Největší hit o mamince mi složil už jako Ruda: Fajnu mamu mam.“

Jaký je váš názor na Rudu z Ostravy?

„Jsou lidé, kteří ho nemohou ani vidět, a pak jsou ti, kteří ho milují! Já patřím do té druhé skupiny. Velmi mě potěší, když nějaká stará paní napíše, že ji už život omrzel, ale když zapne ve 12 hodin Frekvenci 1, má díky Rudovi chuť do života!“

Co byste vzkázala těm, co ho nemusí?

„Těm to neberu, protože každý člověk má rád jiný druh humoru. Jsou to ale vesměs lidé, kteří si nedokážou udělat legraci sami ze sebe, právě jako Ruda.“

Jak často se s Michalem vídáte?

„Stále méně. Jeho časté vystupování a jiné aktivity mu už nedovolují jezdit 400 km domů tak často  jako kdysi. Ale pokud má volnou chvilku, vždy se staví. Jezdí i se synem a často spolu trávíme dovolenou. Ale není den, kdy by nezatelefonoval!“