Dlouho si člověk láme hlavu s tím, jakou krásku do filmu obsadí. I v redakci to chvilku vřelo, než jsme se shodli na obsazení. Zatímco Peyrac byl jasný Martin Dejdar (48), o Angelice se vedly sáhodlouhé diskuze. »Casting« nakonec vyhrála Česká Miss 2011 Jitka Nováčková (21) a... Mohlo se fotit!

Stydlivka Jitka

Jitka se s Martinem setkala poprvé v životě. Misska se v prvních chvílích hodně styděla. „Je to zvláštní, když se máte k někomu tisknout, zamilovaně na něj koukat a přitom ho vůbec neznáte,“ svěřila se Nováčková se svými pocity.

Zrozeni pro kostým

Po pár minutách ale stud opadl, herec se k modelce choval jako rozený gentleman. Jakmile se navíc oba dva oblékli do kostýmů, vypadali, jako by se pro sebe narodili.

Video
Video se připravuje ...

Dejdar jako Peyrac, Nováčková je Angelika: Co to do nich vjelo? Sandra Apostilidisová,Petr Soukup

Jitka Nováčková (21)

Co šíleného jsem udělala pro lásku: „Bylo mi 15 let a Jirkovi 21. Chodila jsem na brigádu celé léto, abych mu mohla koupit sadu parfémů, a navíc sepsala třístránkový zamilovaný dopis. Jirka ale mou lásku neopětoval, takže předáním dárku to skončilo. Uměl si to prostě zařídit!“

Jaký jsem zažila útok lásky: „V  osmé třídě k nám domů zavolal neznámý, zeptal se, jestli je doma Jitka, a zavěsil. Asi za hodinu jsem potkala svou bývalou lásku u nás  paneláku na schodech. Držel v ruce kytici růží a nahlas si opakoval, co mi řekne. Vynesli jsme spolu odpadky, pozvala jsem ho dál, vysvětlila mu, že už ho nemiluju, a on odešel. Když jsem se vrátila zpět do pokoje, našla jsem tam papírek, kde bylo: Já se jen tak nevzdám! Už se neozval.“

Kdy poprvé jsem viděla film Angelika: „Ještě nikdy jsem ji neviděla, ale základní příběh znám.“

Jak jsem se cítila v barokní módě: „Musím říct, že je velmi nepohodlná, ale krásná, podporuje ženskost.“

Můj nejromantičtější film: „Teď a tady a klasika Pretty Woman.“

Co je potřeba udělat, aby si člověk našel a udržel pravou lásku: „Ten recept hledám a pozoruji u rodičů mého přítele, je až neskutečné, jaká doma panuje harmonie. Myslím, že základ je si uvědomit, proč s tím člověkem chcete být, a pokusit se na to vzpomenout vždy, když nastane problém. A samozřejmě obrovská tolerance.“

Kolik bych si za roli Angeliky řekla: „Honorář neumím vyčíslit, protože mám zkušenost pouze s reklamami. Ale asi by to vyšlo na nějakých pár set tisíc.“

Kdo by měl českou Angeliku natočit: „Miluji tvorbu otce i syna Svěráků.“

Martin Dejdar (48)

Co pro nás Angelika znamenala: „V době mého dětství byla Angelika vyloženěfenomén. Bylo to pro nás něco nedostižného. Pro nás kluky to bylo tehdy jako zakázané porno. Koukali jsme na to tajně a s vyvalenýma očima, ve škole jsme si o tom špitali - třeba že je tam scéna, kde ji nahou bičují, nebo že tam měla opravdu odhalená prsa.“

Kde jsem Angeliku viděl poprvé: „Doma nám Angeliku zakazovali. Pak jsme ale jdnou byli na dovolené na Šumavě společně s rodinou Pražáků, kteří měli zhruba stejně staré děti. A těm jejich rodiče dopřávali mnohem liberálnější výchovu. Takže když dávali Angeliku, mohla se dívat i jejich děcka, a tak jejich táta s mámou přemlouvali naše, ať nám to taky povolí. Nakonec jsme se mohli dívat, když ale došlo k erotické scéně, babička mi zakrývala oči.“

Jak na mě Angelika působí dnes: „Viděl jsem jeden z těch filmů nedávno znovu a musím přiznat, že to bylo trochu zklamání. Taková normální pohádka pro starší! Ale tak to asi musí být, stejně zklamán jsem dnes, když se znovu kouknu třeba na Vinnetoua, Sandokana nebo na komedie o Šimonu a Matoušovi. Prostě už bohužel nemám dětské oči. Ale ta vzpomínka na úžasnou Angeliku z dětství, ta je tam pořád.“

Kde jsem se naučil šermovat: „Měli jsme hodiny šermu na DAMU, učil nás nějaký pan Plcha. Někteří kolegové šerm neměli rádi, ale mě to bavilo. Asi že mi to šlo.“

Kdy jsem se jel podívat do Orientu: „V nedávných letech jsem se podíval i do Tuniska a na Maltu, do míst z filmové Angeliky. Ale nebylo to pro mě velké překvapení – romantiku arabských měst a tržišť jsem poprvé viděl mnohem dříve. Už asi v pěti letech mě tatínek, který byl námořník, vzal s sebou na plavbu do Egypta!“

Kterou scénu s Angelikou si nejčastěji vybavím: „Asi nejvíc na mě zapůsobila jedna scéna s Helenkou Růžičkovou z Troškových filmů ze série Slunce, seno… Ne, nemluvím z cesty, s Angelikou to opravdu úzce souvisí. Helenka se tam totiž dívá v televizi na film. Pak pohlédne na kanape, kde její muž usnul s novinami, a rozpláče se. No a pláče proto, že v té telce právě dávají Angeliku a jí přijde líto, že něco tak krásného s tím svým nikdy nezažije.“