Projektování vepřínů, kravínů nebo silážních jam a stájí mu sice šlo od ruky, ale Bobka v jeho raném období ovlivnila především zahraniční muzika. „Po nocích jsem poslouchal jakousi americkou rozhlasovou stanici, na které hráli svým vojákům v Německu. Chytlo mě to,“ zavzpomínal o řadu let později.

Začátky

Už na fakultě založil s kamarády bigbeatovou skupinu FAPS (tj. Fakulta architektury a pozemního stavitelství), později přešel do Studia bigbeatové hudby a v roce 1959 do Divadla Paravan. Zlom v jeho životě ale znamenalo angažmá v kapele Olympic.

Působil tam v letech 1963 – 1965 jako sólový zpěvák v pořadu Ondráš podotýká divadla Semafor. Z té doby také pocházejí jeho první singly – Sweet Little Sixteen a Oh Boy!

Když v roce 1966 přešel ke skupině Country Beat, stanul konečně na své parketě. Americká country mu maximálně vyhovovala a kritika tehdy psala, že se zrodil zpěvák „…se sametovým hlasem a ojedinělými předpoklady uspět v tomto žánru.“

Semafor

Divadlo Semafor, jehož stálým členem se stal spolu s Country Beatem v roce 1967, pro něj nakonec znamenalo doživotní předurčení. Byl tehdy – jak říkal – v další »dvacetiádě« svého života.

„Prvních dvacet let jsem byl vzorný student a hodný syn. Pak jsem se po hlavě vrhnul na rokenrol, zažil zhýralství a užíval života. Oženil jsem se po čtyřicítce,“ říkával.

V Semaforu se v těch letech sešly hvězdy tehdejší rockové a bigbeatové scény, mistrní autoři textů i režiséři.

Mezi touto elitou se Bobek cítil jako doma. „Dodnes říkám, že dobře prohýřená noc s dobrou společností dá člověku víc, než vezme.“

Hitparáda

V Semaforu spolupracoval zejména s textařem Jiřím Grossmanem, který pro něj napsal píseň Oh Ruby, nechtěj mi lásku brát. V roce 1970 s ní vyhrál hitparádu Supraphonu.

Supraphon mu však, prý proto, že Bobek zpíval výhradně anglicky, odmítl vydat samostatné album, a tak zpěvák přešel k hudebnímu vydavatelství Panton.

To vedl ředitel Jiří Malásek, který Bobkovi fandil, a tak mu vydal v roce 1975 jeho první samostatné album Veď mě dál, cesto má. Se značkou Panton spojil Bobek svůj další osud zpěváka – od roku 1980 s ní měl uzavřenou exkluzivní smlouvu.

Bobek absolvoval stovky koncertů, vystupoval spolu s Horníčkem a Šimkem ve vlastní show Dva muži někde, nazpíval řadu duetů zejména s Marií Rottrovou a vydával hudební alba.

Zlatá deska

Vrcholem tvorby pro něj, dlouholetého obdivovatele klasika americké country Johnnyho Cashe, byla nahrávka Víc nehledám. Vyšla v roce 2010 a je v ní čtrnáct coververzí legendárního písničkáře Západu USA. Vznikla v nashvillském studiu a jak se proslýchá, Bobek tam udivil svojí perfektní znalostí angličtiny.

Za Víc nehledám dostal Bobek Zlatou desku a album bylo hned po svém vydání nejprodávanějším v ČR.

Embolie

Oslava zpěvákových pětasedmdesátin se konala v Divadle ABC. Bobkovi tam tehdy naposledy tleskali jeho kolegové z branže. Bylo už ale vidět, že má problémy s chůzí s dechem. Osudnou se mu stala zlomenina krčku a následná embolie. Zemřel tuto středu 20. listopadu.