Jana pomalu končila s baletem a rozhlížela se po jiné práci. Přišla sametová revoluce a okamžitě měla jasno. Zatoužila pracovat na Hradě pro Václava Havla, kterého velmi obdivovala. „Shodou okolností ta úžasná příležitost nastala, takže jsem v roce 1991 nastoupila do kanceláře prezidenta, do odboru styku s veřejností,“ líčí Ostrá v právě vycházející knize nazvané Dagmar Havlová.

Psala výpověď

Byla šťastná. Měla pocit, že po rozpadu rodiny má vše špatné už za sebou. Jenže ouha! Stalo se něco, s čím nemohla počítat ani ve zlém snu. „Další muž, který pro mne, byť samozřejmě po jiné stránce než manžel, tolik znamenal a jehož názory jsem vždy sdílela, propadl stejné ženě jako můj muž. Člověk tak morální! Když jsem se o nich dozvěděla, chtěla jsem dát výpověď...“ přiznala Jana. Odchod Janě přátelé rozmluvili, ale měla po klidu a radosti z práce. Ještě dnes ji mrazí, když vzpomíná na některé bizarní momenty. Třeba když na koncert Michaela Jacksona měly jet jednou limuzínou. „Ona mě srdečně pozdravila a já měla zkažený celý večer...“ říká Jana.

Provokatérka

Snažila se pak ze všech sil rivalce, kterou prezident v lednu 1997 povýšil na první dámu, vyhýbat. Pomáhali jí v tom i chápaví spolupracovníci. Ne vždy ale úspěšně. „Před odchodem pana prezidenta Havla z funkce se konalo poslední setkání se zaměstnanci ve Španělském sále. Ke konci večera za mnou přišla a afektovaně, aby to vidělo co nejvíce lidí, mi podávala ruku a děkovala za všechno, co jsem pro ni a pana prezidenta udělala. Po tom všem, co máme za sebou, to mohu pokládat pouze za provokaci,“ uzavírá Jana Ostrá životní kauzu jménem Havlová.

Fotogalerie
7 fotografií