Tak jste konečně oslavil osmnáctiny. Prý to byl mejdan roku!

„Bylo to nezapomenutelné! Chtěl jsem takovou tu klasickou oslavu, kde jsou blázniví lidi a tancuje se na stole, a to se povedlo. Dostal jsem helmu s držáky na kelímky s pivem. Těším se, že ji provětrám na festivalech. Taky jsem si myslel, že až mi bude osmnáct, probudím se a budu chytřejší. Nezměnilo se vůbec nic. (směje se) Ale konečně mám řidičák!“ 

A nové auto od maminky.

„Ano, byl to dárek od mámy a vybral jsem si audinu z bazaru. Snad od patnácti jsem projížděl všechny autobazary, postupně přecházel k novým nadupaným autům, až jsem opět skončil u toho bazaru. Kdybych to někde odřel, ať mi to není líto. Auto jsem vybral po konzultaci s máminým přítelem Petrem, dědou a tátou. Dokázali mi poradit a s mamkou jsme už jen řešili, zda koupit, nebo ne.“

Už jste ji svezl?

„Hned jak jsem dostal řidičák. Neměl jsem ještě svoje auto, tak jsem si půjčil její. Vím, že je to okamžik, na který se rodiče obyčejně netěší, ale chtěl jsem mámě ukázat, že se nemusí bát.“ 

Udělal jste testy v autoškole napoprvé?

„Ano, a jsem šťastný. Čekal jsem, že to neudělám, protože několik známých mi říkalo, že to udělali až na popáté, nebo vůbec.“ 

Když už je vám osmnáct, přestala vás máma tak hlídat?

„S mamkou máme spíš kamarádský vztah než ten rodičovský. Mluvíme spolu o všem, nikdy jsme neměli žádnou hranici a vždy jsme si důvěřovali. Když něco neudělám, není to kvůli tomu, že mi to máma zakázala, ale proto, že bych ztratil její důvěru. Nechci ji zklamat, a tak si sám držím určité hranice.“

Není to spíš tím, že jste díky mámě známý, a proto si dáváte pozor?

„Určitě o tom víc přemýšlím. Já nic jiného vlastně ani nezažil a občas je to děs. Kdybych si chtěl někde pořádně užít s kamarády, tak se budu otáčet, jestli mě někdo neřeší. Je jedno, zda máte v ruce tři lahve, nebo malého panáka. Ten drobnohled je pořád. Já ale zase žádný blázniviny moc nedělám.“

Co táta, nezapomínáte na něj?

„Mám s ním skoro takový vztah, jako kdyby s námi bydlel. Denně si voláme, jezdím za ním každý víkend. Taky spolu pojedeme letos o prázdninách na měsíc do Portugalska. Má tam domeček, budeme tam bydlet, chodit nakupovat…

A budeme povídat. My se hodně bavíme o politice. Prostě když mám problém, tak se zeptám. Není to ale tak, že bych kvůli holkám volal tátovi a kvůli něčemu jinému zase mámě.“ 

Posloucháte jejich názory?

„Nikdy nedělám na sto procent, co mi řeknou. Vyslechnu si je, zamyslím se a pak se rozhodnu. Taky záleží, o co jde.“ 

A když jde o holky?

„Zeptám se třeba mamky, co by chtěla číst v esemesce nebo slyšet na rande. Jsou to milé pozornosti ke slečnám.“ 

Funguje to?

„Občas jo.“ (směje se) 

A už jste pochopil, co na holky platí?

„Na každou úplně něco jiného. Žádný chlap se nikdy nenaučí stoprocentně pochopit ženy, a kdo si myslí, že ano, tak ani náhodou. Každá holka je jiná, každý kluk je jiný a nic nefunguje na všechno. Tak to jsem zjistil.“ 

Jaký jste přítel?

„Když jsem s nějakou holkou, tak mě berou ze začátku jen jako kluka. Později přijdou na to, že jsem schopný a ochotný je poslouchat. Každá holka je ráda, když si ji někdo vyslechne a řekne nějaký názor.“ 

Abyste neskončil jako takový přítel na telefonu.

„To ne, i když mám spoustu kamarádek, které mi volají, trošku jako kamarádce, aby se vyzpovídaly nebo náladu.“ (směje se) 

To zní až skoro gentlemansky.

„Občas mi to říkají, ale jsem spíš svůj. Ne úplně extrémní gentleman. Když mám holku, mám rád, samozřejmě že jí otevřu dveře, i ty u auta, pomůžu do bundy. To mi přijde normální.“ 

Fajn. A co kromě toho dneska baví osmnáctiletého kluka?

„Technologie a sbírání informací. Jak se věci vyvíjejí technicky. Potřebuju pořád něco vstřebávat, jsem na internetu a pořád sleduju, co se děje. Knížky moc nečtu, rád bych, ale nevydržím u nich. Zkoušel jsem Harryho Pottera, byla to muka, měl jsem skoro šedivé vlasy! Zatím mě nic nezaujalo. Tedy kromě encyklopedií.“ 

Ty se vám třeba budou hodit u přijímaček. Kam vůbec chcete jít?

„Na filmovou školu do Písku. Momentálně žiju pro režii a doufám, že se to povede.“ 

Video
délka: 01:45.77

Syn Lucie Bílé Filip hledá holku. Klidně může být starší Petr Soukup, Markéta Reinischová

Kdy vás to chytlo?

„Když jsme byli před šesti lety na Maledivách. Tam jsem natočil krátké video na mobil, pak si to sestříhal a začalo mě to bavit. Můžu prostřednictvím videa a hudby nasimulovat nějakou emoci.“ 

Myslíte si, že se tímhle uživíte?

„Myslím, že ano, ale zároveň mě baví i hraní, takže to v ideálním stavu propojil hrající režisér.“ 

Teď bydlíte s mámou v Otvovicích, a Písek je daleko. Co s tím?

„Na každodenní dojíždění to fakt není. Takže bych si tam sehnal nějaký pronájem nebo internát a na víkendy bych jezdil domů. Vždy jsem si říkal, že až dodělám školu, odejdu. Najednou to přišlo… tak strašně rychle!“ 

Co už jste natočil kromě toho videa z dovolené?

„Režíroval jsem klip rapperovi Mattu Moerdockovi. Původní tým se mu nějak rozpadl těsně před natáčením, tak oslovil mě. Nechtěl jsem za to nic, jen nabrat zkušenosti. Dnes už za mnou ta práce chodí sama.“ 

To jsem ještě neviděla, aby byl někdo režisérem v osmnácti…

„Dá se se mnou domluvit, a to je možná ta nevýhoda. Když přede mnou stojí někdo starší, zkušenější, tak je mi hloupé mu říkat, co má a nemá dělat. Přesně tak to bylo i s Mattem, když jsme natáčeli. Nejdřív jsem tam stál, pak mu nesměle řekl, ať dělá tohle…“ 

Poslechl vás?

„Jo. A pak mi vysvětlil, že takhle to nemůžu dělat. Řekl, že si mám stát za svým a nebát se. Mám ale raději kamarádský přístup, popovídat si o tom a pak vybrat, co bude nejlepší.“

Děláte to jen ze známosti, nebo si i něco vyděláte?

„Už mám pár nabídek, které jsou placené, ale jsou to spíš symbolické částky, aby zaplatily náklady na natáčení. Nevadí mi to, jsem rád za praxi a zkušenosti.“

Co takhle natočit klip s maminkou?

„Máma s tím za mnou přišla, ale řekl jsem jí, že se toho trochu bojím. Vzít hezkou písničku a teoreticky ji zkazit videoklipem, který se na to nehodí… Jsem člověk, který chce dát do všeho sto procent, a když mám pochybnost, že to nevyjde, tak do toho raději nejdu. Časem to budu muset překonat, jinak se nehnu z místa.“

Který film tě naposledy okouzlil?

„Nespoutaný Django. Ten se mi hodně líbil. Přijde mi, že Tarantinovi je jedno, co točí, a čím víc je to tabu, tím je to lepší. Každý člověk si zkrátka točí svět okolo sebe a vyjadřuje tím svůj názor. To je dobře, protože lidé by se měli o své názory dělit, a ne na sebe jen nadávat.“ 

Hádáte se často kvůli jinému pohledu na svět?

„Ne, jen mi vadí, když něco řeknu a někdo to okamžitě bez přemýšlení zavrhne s tím, že je to blbost, aniž by o tom přemýšlel. Já hledám spíš otevřené, přemýšlivé lidi. Hrozně rád filozofuju…

To by bylo dobré povolání! Mají filozofové vůbec nějaký příjem?

“Ne.

Mimochodem, už vám někdo řekl, že působíte mnohem starší než na osmnáct?

„Říká mi to hodně lidí. Možná je to tím, že když jsem byl menší, tak jsem se pohyboval vždycky mezi staršími. Bál jsem se, že vrstevníci mě budou odsuzovat za to, že jsem »jiný«, a to nesnáším. Jako třeba u nás na škole.“ 

Šikanují vás?

„To ne, ale nemám rád, když někdo někoho posuzuje podle toho, jak má naditou peněženku. Když jsem dostal to auto, tak jsem dva týdny tajil, že vůbec nějaké mám. Vždy jsem řekl, že jdu na autobus.“ 

Zrovna vám se to mluví. Vy si přece na nedostatek peněz nemůžete stěžovat.

„Já kapesné nedostávám, musím si ho zasloužit! Všichni si myslí, že mě doma zahrnují penězi, ale to není pravda. Materiální věci jsou pěkný, ale nejsou to hlavní. Beru lidi podle toho, jací jsou a jak se chovají.“ 

Takže před cizími o tom, že jste syn Lucie Bílé, raději pomlčíte?

„Nechci kamarády, kteří se na mě vykašlou jen proto, že jsem je někam nepozval nebo že jim nepůjčím peníze. Byli by se mnou jen kvůli tomu, kdo jsem a co by ze mě mohli vytěžit. O takové lidi já nemám zájem a snažím se je rychle roztřídit. Takže jen říkám, že jsem Filip.“ 

A jaký ten Filip bude třeba za deset let?

„Dříve jsem často o budoucnosti snil…

Ale pak se člověk začne bát, že to, co chce, nedokáže. Takže jsem s tím přestal. Minulost už nezměníš, budoucnost ovlivníš tím, že budeš přemýšlet o dnešku. A  tím se řídím. Život vám totiž může změnit i maličkost.“

Fotogalerie
6 fotografií