Jak to teď je mezi vámi a Pepou?
„Jsme spolu.“
Četla jsem rozhovor, ve kterém ale Pepa tvrdí, že jeho přítelkyně vy nejste.
„K tomu nic říkat nebudu, to jde fakt mimo mě. To opravdu nebudu rozebírat.“
Nevytočilo vás to?
„No právě proto se k tomu radši nebudu vyjadřovat.“
Mě by vytáčelo víc věcí. Například nahotinky, které si Pepa pravidelně dává na Facebook.
„Já jsem sice žárlivá, ale když vidím, že jsou to jen fotky anonymních žen, které si může kdokoliv najít na internetu, tak to nijak dramaticky neberu. Vnímám to jako jeho zábavu – dávat si tam erotické fotky a vtípky a bavit tím tu svoji komunitu.“
A co společné fotky Pepy a polonahé, tmavovlasé slečny?
To už úplně anonymně nevypadalo. „O tom nic moc nevím. Ta fotka šla posléze do dražby a vytěžené peníze putovaly do útulku.“
To vypadá, že jste nebývale tolerantní.
„Ono to tak asi vypadá, ale zas až tak to není. Nejsem žádnej obětní beránek, kterej všechno snese.“
Umíte si dupnout? Hádáte se někdy?
„Jasně, že si umím dupnout. Ale moc se nehádáme. On na to ani není moc čas a prostor, vzhledem k tomu, jak je Quentinek malinkej. Většinu času zabere péče o něj.“
Změnilo vás nějak mateřství?
„Moc rozdílů na sobě nepozoruju. Přijde mi, že jsem byla vždycky duševně starší, takže hodnoty se mi nijak nezměnily. Velká změna je ale to, že mám zodpovědnost zajinýho živýho tvora. To je velkej rozdíl.“
Jaké byly ty první dny s miminkem? Nebyl to trochu šok?
„V porodnici to bylo šílený. Když mi řekli, že ho budu mít poprvé přes noc, pomalu jsem se hroutila, že to nezvládnu. Měla jsem hysterickej záchvat breku, že to prostě nedám. Nebo představa, že přijedu domů a tam už nebude nikdo, žádná sestra. Bude to jen na mně. To byla panika. Ale pak jsem se do toho rychle vpravila.“
A co sex po porodu? Říká se, že hodně žen o něj ztratí zájem.
„Já mám asi spíš opačný problém. Četla jsem na tohle téma nějaký internetový diskuze mezi čerstvýma matkama, který řešily, jak se bojí a co ten chlap řekne a jestli jim někde nevisí tohle nebo tamto nebo kde všude mají strie. To já fakt neřeším. Když ženská cítí, že ji chlap miluje se vším všudy, tak se nestresuje a sex si užívá. A z osobní zkušenosti ani neznám moc matek, co by dodržely šestinedělí…“
Vy jste ho s Pepou nedodrželi?
„No… K tomu už víc neřeknu, to si domyslete.“ (směje se)
Jste teď v posteli jiná než dřív?
„Řekla bych, že už nejsem tak rozněžnělá, jak jsem bývala.“
Říkáte, že když ženská cítí, že ji chlap miluje, nic neřeší. Vy cítíte, že Vás Pepa miluje?
„Ano cítím.“
Takže nemáte komplexy ze svého těla?
„Ale tak samozřejmě to trochu řeším. Teď třeba přemýšlím, do jakých plavek se v létě nacpu. Ale Pepa mě vždycky uklidňuje, že to řešit nemusím, že jsem pořád krásná.“
A vy jste pořád stejně zamilovaná?
„Pořád, u mě se nic nezměnilo. Všichni mi říkali, že to přejde, ale ne. Jsme spolu přes dva roky, ale v začátcích jsem zamilovaná nebyla, propadla jsem tomu po x měsících. Ale teď to trvá, možná je to ještě intenzivnější, čím víc spolu trávíme času.“
Žijete spolu v jeho bytě v pražském Karlíně. To už je natrvalo?
„Řekla bych to tak, že jsme spolu prostě úplně, se vším všudy, takže spolu i žijeme.“
O Pepovi se ví, že si potrpí na česká jídla a hotovky. To jako paní domu zvládáte?
„Mně bylo vždycky vtloukáno do hlavy, že ženská musí být hospodyňka, kuchařka a děvka. A toho se držím.“ (směje se)
Z domu jste odešla i kvůli sporům s mámou. Jaké vztahy jsou mezi vámi dneska?
„Teď je to na jakési neutrální bázi. Hádat se s ní nechci, ale prostě mě opravdu zklamala. Řešila naprosto jiný věci než já. Mně šlo o naše soukromí, náš život, vztah mezi matkou a dcerou. Ona to ale nebrala v potaz.“
Jak to tedy brala?
„Řešila hlavně práci a peníze a asi jí nezbýval čas řešit normální věci. Malýho jí ale půjčuju na víkendy, to funguje v pohodě. Na mou premiéru v divadle taky dorazila celá rodina.“
Pepa ale nedorazil…
„On měl golf. Ale to se mi líbí. Vždycky, když jsem byla malá, toužila jsem jednou říkat věty jako: Můj muž je na golfu. A teď se mi to plní.“
On měl golf…Už teď jsem utahaná za vás.
„Jasně, že jsem někdy unavená. Ale taky mi zbývá čas na to jít někam s kamarády, třeba na vínečko nebo do baru. Když hlídá máma, klidně vyrazím na dámskou jízdu. Není to tak, že mám Quentina a tím můj život končí. Rozhodně nejsem žádná zaprděná matka u plotny a v teplácích, co jen skáče kolem mimina.“
Hlídá někdy sám i Pepa?
„Když odpadnou všechny ostatní varianty a já potřebuju někam jít, tak jo. Už se stalo, že s ním byl úplně sám. Ale řekněme si na rovinu – Pepa už má tolik dětí, že se opravdu nebojím, že by to nezvládl.“
Jedno dítě má taky z manželství s Gábinou Partyšovou. Jak to vypadá s rozvodem?
„To je téma, o kterém nechci moc mluvit. Slíbila jsem to, je to jejich věc.“
Mluvili jste o tom, že byste se pak mohli vzít?
„Ještě jsme se o tom tak úplně nebavili. Ale já bych se rozhodně jednoho dne vdávat chtěla. Asi jako každá holka mám ten sen o bílých šatech. Dřív jsem chtěla velkou, princeznovskou svatbu, dneska už bych se ale spíš přikláněla k něčemu menšímu, někde v přírodě. Nic přehnanýho.“
Jak to teď máte finančně? Vydělává a živí vás Pepa?
„Pepa teď pracuje na vlastním projektu. Takže v tomhle ohledu je všechno v pohodě a fajn. Není to žádnej pecivál. Má sice pověst kavárenskýho povaleče, ale takovej není, je pracovitej.“
Pro vás peníze nejsou důležité?
„Samozřejmě, že jsou důležitý. Peníze rovná se svoboda. Ale fakt to není první věc, na kterou bych myslela, když vstanu.“
A druhé dítě?
„To bych určitě chtěla. Quentin má už sice sourozenců hodně, ale já se nikdy netajila tím, že bych chtěla ještě holčičku.“
Chcete ji mít brzy, aby mezi dětmi nebyl velký věkový rozdíl?
„Jelikož Quentin má už teď asi osm kilo, tak si nedokážu představit, že bych musela takový macky tahat dva. To fakt ne. Rozhodně o tom začnu uvažovat až v době, kdy bude Quentinek chodit. Ideální by bylo, aby mi pak mohl se sourozencem už pomáhat!“ (směje se)