„Bylo mi líto režiséra Trošky. Kde by narychlo sehnal někoho s takovým ksichtem, jako mám já?!“ Názor, že by měla být opatrnější s nadhledem svých let vehementně odmítá. „Prosím vás... V pětaosmdesáti už je to jedno!“
Paní Bursové naštěstí natáčení vyloženě prospívá. Když si náhodou nepamatuje své repliky, píše si je na ruku. A je stále v dobré náladě. Mrzí ji jen, že když jde teď do hospody, nemůže si dát pivo. „U limonády to fakt není ono!“
