Nápad věnovat Ivetě prsten prý vznikl spontánně. „Co jsem jí měl dát? Něco do kuchyně? Plyšáka, který se zapráší? Volil jsem prstýnek,“ říká milenec. Chtěl navíc dát Ivetě prostě něco z lásky. Prstýnek, který zpěvačka nastavuje objektivu fotografa, vypadá jako šperk z období první republiky ve stylu art deco. Široký kruh žlutého zlata, v jeho středu masivní kosočtverec platiny a v něm zasazený velký, jako briliant se tvářící kámen. Tohle prohlašuje známá kritička módy Františka Čížková.

„Opravdu působivý těžký šperk, který by si mohl na prst případně navléknout i muž. Zkrátka tohle není žádný subtilní klenot s minimální gramáží. Ze snímku se samozřejmě nedá příliš poznat. Pravost kovu či kamene nelze odhadnout. Předpokládám, že nejde o briliant. To by měla Bartošová štěstím výskat víc. Briliant by vyřešil všechny její dluhy, tragické pohledávky, a ještě by jí a panu Rychtářovi zbyla zajímavá suma do společných začátků,“ míní Františka.

Kočičí zlato?

„Jde skutečně o zlato. Víc to opravdu komentovat nebudu. Nehodí se to,“ podotkl ještě Rychtář. „Pokud je to poctivé zlato, pak jej tedy tento masivní prsten musel přijít na nemalé peníze. Zejména když připočtu jeho možnou starožitnou hodnotu,“ pokračuje Čížková.

Na tak luxusní dárek by ale Rychtář jen těžko měl prostředky. Možná si ale na tento důkaz lásky vzal Ivetin Josef půjčku. Anebo že by mlžil? Jde snad o zlato kočičí? Ani to Rychtář nevyvrátil. Jediné, co okamžitě přiznal, je, že ho nemá ani po babičce ani od své maminky. Nad šperkem visí zkrátka velký otazník. Odpověď zná pouze muž, který jej Bartošové věnoval. A ten mlčí. O to víc tím dává prostor fantazii a dohadům.