Poslední knížka Skořepové se trochu vymyká předešlým. Herečka v ní nerozpráví se skřítky, neradí, jak souznít s přírodou, ale vypráví o svých hereckých postavách, a hlavně vzpomíná na různé příhody z Národního divadla.
Například, jak si jednou natáčela výstup na kameru, aby ho mohla doma v Náchodě pustit rodině. Kolegové z Klubu dobráků jí místo toho v nestřeženém okamžiku pořídili záběry Františka Filipovského bez kalhot. Když šla Skořepová pro vyvolaný film do sběrny, dost divně se na ni dívali.
„Pomstila jsem se. Pozvala jsem pak celý soubor zlaté kapličky na promítání, byla u toho i malá Pavlína Filipovská,“ vzpomíná v knize Tajnosti herecké a historky rozverné Luba. „Dnes mě to mrzí. Chtěla bych Františka odprosit, ale tam nahoru to bohužel nejde,“ přiznala Skořepová.
